„V létě, v době sklizně, se vždy na úřadech práce objeví také požadavky ovocnářských firem, kterým chybí sezónní pracovníci. Například firma Sady Popelov z Mírové pod Kozákovem má nyní šestnáct volných míst pro sklizňové práce. Patnáct manipulačních zemědělských dělníků hledá podnik VViss Žernov v Rovensku pod Troskami,“ potvrdil analytik Úřadu práce v Liberci Ladislav Dvořák.

Česáči už chybí také v Německu

Podle Ivany Kasalové z ovocnářské firmy Sady Popelov začínají nedostatek pracovníků bolestně pociťovat také například v sousedním Polsku, a dokonce už i v Německu.

„Poláci třeba letos nesklidili jahody. Česáči se přesunuli dál na Západ za výnosnější brigádou. Jenže také Němci jich už mají málo, měli letos problémy například se sklizní chřestu. Lidi jdou jinam, třeba do Irska. K tomu si část sezónních pracovníků na Západě nachází místo brigády stálé zaměstnání a sklizeň ovoce nebo zeleniny navždy opustí,“ zdůraznila Ivana Kasalová.

Sezónní práce jsou krátkodobé, zpravidla se jedná o brigádu na dva až tři měsíce. Sady Popelov vloni sklidily 2 tisíce tun jablek. Letos předpokládají úrodu nižší, protože část poničily jarní mrazy. I přesto jim pracovní síly scházejí.

„Místní lidi nemají o tuto práci zájem. Sklízí se za každého počasí, a jeden koš jablek váží až devět kilo. Pomáháme si, jak se dá, proto hledáme česáče i mezi nezaměstnanými,“ dodala Ivana Kasalová.

Lidí je málo i v živočišné výrobě

Nedostatek pracovníků, který trápí pěstitele ovoce a zeleniny především v období sklizně, sužuje, a to po celý rok, i další odvětví zemědělství – živočišnou výrobu.

Jak potvrdil Jiří Teplý, předseda Okresní agrární komory v Liberci, nedostatkem pracovních sil ve vrcholícím létě trpí především ovocnářství. Z oblastí Libereckého kraje je to především Pěnčínsko.

„Obecně platí, že do zemědělství se dnes nikdo nehrne. V živočišné výrobě chybí lidi celý rok, nejenom během sklizně, jak je to v ovocnářství. Lidem se nechce moc dělat rukama, navíc o sobotách a nedělích, i o svátcích. O zvířata je přitom potřeba se starat denně,“ podotkl Jiří Teplý s tím, že na vině jsou také nízké mzdy. Ty jsou ovšem dány nízkými výkupními cenami masa, mléka a dalších živočišných produktů.

„Někomu také vadí ten odér, kterým v chlévě načichne. Proto si některé farmy vypomáhají Ukrajinci,“ doplnil.