Neziskové organizace nežijí jen z peněz, jež dostávají na jednotlivé projekty, ale na část činnosti si musejí vydělat vlastním podnikáním. Komplikovanost a někdy i neprůhlednost dotačních programů jim tak zasahuje do jejich celkového hospodaření. Hlemýždí rychlost, s jakou dostávají organizace peníze, je navíc mnohdy vrhá do existenční nejistoty.

„Neziskové organizace, ale také třeba jednotlivé obce, živnostníci a malé podniky si musejí zajistit peníze na financování svých projektů zpočátku jinde a z nich čerpají do doby, než jim přijdou dotace z evropských fondů,“ uvedl předseda Asociace nestátních neziskových organizací Karel Schwarz.

Jak dodal, to je pro mnohé malé subjekty neúnosné. A leckdy je to zcela odradí od nápadu žádat o dotaci z EU. Proto se neziskovky spolu s Agrární komorou, Spolkem pro obnovu venkova, Svazem měst a obcí a Národní observatoří obrátily s žádostí o pomoc na stát.

„Napsali jsme výzvu vládě České republiky. Požadujeme od veřejné správy finanční zálohy na jednotlivé etapy schválených projektů až do celkové výše 90 procent smluvně dohodnuté částky,“ prozradil Karel Schwarz.

Neziskové organizace mají pro nové období čerpání z fondů Evropské unie v letech 2007 – 2013 další požadavky na stát. Patří do nich vedle požadavku větší jednoduchosti a zprůhlednění pravidel při přidělování dotací také například zřízení globálního grantu pro podporu malých projektů. Současně se organizacím nelíbí, že nemají své zástupce v některých výborech ministerstev a krajů, které dotační tituly připravují a kontrolují jejich využívání.

„Česká ministerstva a krajské úřady vyžadují při vyúčtování projektů spoustu zbytečností místo toho, aby se soustředily jen na to, co je pro hodnocení projektu nezbytné. V porovnání se zeměmi EU je u nás administrativa složitá a neefektivní, a žadatele příliš zatěžuje,“ dodal Schwarz.