O některé obory podniky nestojí

Projekt například umožní firmám, aby ovlivňovaly nejen to, jak jsou pro praxi vybaveni žáci a studenti, ale i to, zda školy nevyučují obory nadbytečné. To znamená takové profese, o které nikdo nestojí. Zatímco po jiných profesích je třeba na trhu práce hlad.

Projekt včera představili jeho autoři v Liberci.

„Naším úkolem je propojit informace o tom, jak se mění zejména potřeby trhu práce s tím, jakou kvalifikaci dávají žákům a studentům školy. Poznatky z jednotlivých podniků a jejich požadavky chceme přenést do škol, aby se jim přizpůsobila výuka,“ vysvětlila Jolana Blažíčková z firmy Trexima, hlavní manažerka projektu.

S jedinou profesí nikdo nevystačí

Autoři projektu vycházejí ze známé pravdy – ani pekař nevystačí celý život s tím, co se v mládí naučil v učení. Některý obor může také časem z trhu práce zcela zmizet. Proto začnou tvůrci projektu nejprve se sbíráním základních informací – jaká povolání jsou potřeba i jakých dílčích pracovních činností je na trhu nedostatek.

„Souběžně s tímto projektem běží na ministerstvu školství projekt soustava kvalifikací, který dá přehled o tom, jaké kvalifikace školy vyučují,“ zdůraznila Jolana Blažíčková.

Současně nebude v budoucnosti důležité, jakou školu člověk vystudoval, ale to, co umí. K výkonu některé profese by měl místo výučního listu či maturity na odborné škole stačit certifikát. Ten získá každý zájemce po přezkoušení v daném oboru.

„Nejprve se vytvoří seznam povolání a požadavků, co by podle zaměstnavatelů měly jednotlivé profese umět. Potom by mělo postupně ministerstvo školství vytvořit standard, podle kterého poběží výuka,“ řekl Bohumil Mužík z Institutu svazu průmyslu.

Podnikové svazy ovlivní výuku

Pro úspěch projektu je nejdůležitější účast samotných firem. Bez nich by žádné ministerstvo nemohlo sestavit přehled požadavků zaměstnavatelů na dané profese.

„Chceme, aby podniky zakládaly takzvané sektorové rady. Ty docela dobře fungují v anglosaských zemích. Zástupci cechů, sdružení a podnikových svazů nejlépe řeknou, jaké dovednosti absolventům chybí i jakých profesí je nedostatek,“ poznamenala Jolana Blažíčková.

Několik sektorových rad už existuje, například Sektorová rada pro energetiku, nábytkářů nebo automobilového průmyslu.

Firmy z Libereckého kraje se zatím do sektorových rad nehrnou. Zdejší zaměstnavatelé mají svého zástupce pouze v Sektorové radě textilního a oděvního průmyslu.

„V současné době připravuje v Libereckém kraji svou radu Cech topenářů a instalatérů a jednáme o založení Sektorové rady sklářů a keramiků,“ prozradila Alice Čechová ze Svazu průmyslu a dopravy.

Zájemci se o projektu více dozvědí na internetových stránkách www.nsp.cz. Projekt, který spolupracuje i s Hospodářskou komorou, počítá samozřejmě s tím, že některé změny ve školství bude nutné ukotvit zákonem.