Znamená to, že se dělníci v našem kraji mají lépe než ve Škodovce?
V minulosti uvažovali odboráři v Libereckém kraji několikrát o stávce. Ale nikdy k žádné nakonec nedošlo. Teď by Škodovka mohla některým sloužit za příklad. Ale žádnou stávku tu nyní nikdo nechystá. U nás není takové klima jako v Mladé Boleslavi. Tam ta fabrika stojí desítky let, a odbory jsou tam silné.

O kolik peněz méně bere náš dělník v podobné profesi ve srovnání se Škodou Auto?
I ve Škodovce pracují někteří lidé za 14 nebo 16 tisíc. Těch 22 tisíc, o kterých se mluví, je průměrnou mzdou, a neměli bychom zapomínat, že jsou v ní zahrnuty přesčasy a sobotní směny. Přesto – naši dělníci jsou na tom v průměru o pět až sedm tisíc hůř.

Čím to je, že se v našem regionu od listopadu neodhodlal nikdo ani k jedné stávce?
U nás po roce 1989 padly textilky, které tvořily základ tehdejší výroby. Přišli noví investoři, zejména z automobilového průmyslu, a stavěli fabriky na zelené louce. V nových podnicích to chvíli trvalo, než do nich vůbec odbory pronikly. U nás ještě nemají lidi v krvi to, co ve Škodovce – že se semknou, a když je potřeba, vytvoří blok proti svému zaměstnavateli.

Myslíte, že se bojí toho, že přijdou o práci?
Ano, většina má strach, že je zaměstnavatel vyhodí, když budou stávkovat, a že se firma odstěhuje dál na východ. Vzpomínám si, že před několika lety jsme se v Benteleru dohodli, že půjdeme do stávky, ale lidi nakonec couvli a původní hrdinství vyprchalo. Nikdo ale nevyhodí najednou dvě třetiny nebo polovinu ze všech zaměstnanců. To by zkrachoval. Musíme se v kraji ještě hodně učit.

Kolik je odborářů v našem kraji?
Po roce 1990 došlo, a to nejen u nás, k obrovskému poklesu členské základny. Úbytek se zastavil někdy kolem roku 1998 a od roku 2000 počty odborářů pozvolna rostou, samozřejmě, že k nelibosti zaměstnavatelů. Nyní máme asi 32 až 35 tisíc členů.

Nastala už po období divokého agresivního kapitalismu doba, že vás firmy berou při jednání jako rovnocenného partnera?
Snažíme se zlepšovat pracovní podmínky lidí, ale nenutíme zaměstnavatele třeba ke zvyšování mezd, když na to nemá dostatečný zisk. Mnohé firmy si už uvědomují, že zákoník práce musí dodržovat. To před pár lety nebylo. Ještě si ale neuvědomují, že by manažeři měli více mluvit s lidmi, nejen na ně nakládat víc a víc pracovních povinností. Také zaměstnanci si víc než dříve uvědomují, že s odbory za zády se jim lépe vyjednává.