„Už mám naplánovanou cestu domů do Maďarska, jen ještě nevím, jestli se vrátím do Liberce,“ svěřila se v rozhovoru pro Deník jednatřicetiletá hvězda evropské scény, která si po konci smlouvy v Dynamu Moskva hledá nové angažmá.

Z Ruska jste přiletěla do Liberce za rodiči jen na chvíli a nakonec jste tam zůstala přes dva měsíce…
Liberec mám ráda, vracím se sem ráda. Ale nejsem zvyklá tady být takhle dlouho. Je to už třetí měsíc, od patnácti jsem tady takhle dlouho nebyla. Hlavně mám v Budapešti všechny věci, je to pro mě nekomfortní

Jak nucené volno trávíte?
Snažím se každý den makat, u rodičů jsem si udělala menší posilovnu. Teď je čas dělat věci, které normálně nedělám, takže jsem se dala na pilates.

Nemůžete být se svým přítelem a volejbalistou Georgem Grozerem. Jak to dlouhé odloučení snášíte? Stýská se vám hodně?
Když jsme opouštěli Rusko, tak už se zavíraly hranice. Georg se musel vrátit do Maďarska a já do Česka. Od té doby jsme se neviděli. Jsme zvyklí na to, že během sezony spolu moc nejsme, ale máme to nastavené tak, že do dubna se vidíme málo a pak si užijeme léto. Teď se nám ten čas dost krátí.

V Budapešti máte od loňska dům. Stačila jste si nové bydlení vůbec užít?
Loni jsme tam byli první léto, ale jen pár měsíců, než jsme letěli hrát do Ruska. Stále jsme něco zařizovali kolem baráku, takže jsem si Budapešť moc neužila. Měli jsme to naplánované na letošek. Budapešť se mi líbí, připadá mi podobná Praze. Jediný zádrhel je jazyk, maďarsky neumím, takže se musím užit.

A jak vám to jde? Maďarština se mi zdá složitá.
(Smích) No, je to hodně složitý jazyk, je to taková výzva. Naučila jsem se hodně jazyků a musím říct, že maďarština patří k těm nejsložitějším. Ale musím (úsměv).

S přítelem se nyní bavíte anglicky?
Ano, ale ani jeden to nemáme jako rodilý jazyk. Řekla jsem, že buď se Georg naučí česky, nebo já maďarsky. Vzhledem k tomu, že tam máme barák, tak bude prospěšnější, když se já naučím maďarsky.

Jaká byla letošní sezona v Dynamu Moskva?
Loni jsme všechno vyhrály, takže očekávání byla veliká. Letos to bylo jako na houpačce. Přišlo mi, že všechno štěstí jsme si vybraly loni. Rozehrály jsme semifinále a pak se to rozpustilo.

Helena Havelková.Zdroj: archiv

Soutěže po celé Evropě kvůli koronaviru stály už dávno a v Rusku se stále hrálo. Co jste tomu říkala?
Když se po Evropě a světě začaly přerušovat sporty, tak si pamatuju, jak Rusové říkali, že už vydrželi horší věci a nějaký koronavirus je nezastaví. Brali to na lehkou váhu a snažili se toho nevšímat. Náš klub chtěl sezonu za každou cenu dohrát, protože v základní části jsme skončily až na čtvrtém místě, což by znamenalo, že by Dynamo příští rok nehrálo Ligu mistrů.

Nakonec ale i v Rusku museli sezonu předčasně ukončit…
Když se to začalo nezastavitelně šířit, tak mi dovolili odletět posledním letadlem z Moskvy. V našem týmu byla ještě jedna Američanka, a když prezident Trump řekl, že se mají všichni vrátit, že se budou zavírat hranice, tak to byl poslední impulz. Obě dvě jsme na poslední chvíli odletěly. Ani jsem se nestačila s nikým osobně rozloučit, jen jsem se sbalila a byla jsem ráda, že jsme vůbec odletěla. Holkám z týmu jsem musela napsat až potom.

V Dynamu vám skončila smlouva. Už máte jasno o svém dalším angažmá?
Stále to řeším, jsem v kontaktu s několika kluby a čekám, jak se to vyvine. Ten koronavir hodně zamával i se sportem. Nikdo neví, kdy začne sezona a na jak dlouho dělat smlouvy. Je to stále otevřené. Je těžké říct, co bude.

Váš přítel bude hrát v Itálii, budete ho následovat?
Georg jde do Piacenzy. I já bych chtěla do Itálie, mám ji ráda. Jednám i s klubu z Itálie, ale zatím tomu nechávám čas. Nejsem v žádném stresu, rozhodnu se až v červenci.

Vaše jméno chybí v nominaci pro nadcházející cyklus národního týmu. Reprezentační kariéru jste ukončila?
Jsem s trenérem Athanasopoulosem domluvená, že pokud by potřeboval, tak bych nastoupila. Ale Evropská liga se zrušila a zatím se neví, jestli bude kvalifikace na mistrovství Evropy.