„Pane Halíř, vy byste nás snad i porazil. Říkali mi po prvním sjetí tratě všichni závodníci, kde byli i reprezentanti, kluci kolem 25 let,“ smál se nejmladší olympionik z roku 1968. Přišla první finálové jízda a všem spadla čelist.

Vytvořil totiž nový rekord závodu a projel cílem o 2,5 vteřiny rychleji než druhý. A nezdolný Franta to všem natřel ve finálových druhé i ve třetí jízdě na pro něj nezvyklých kolečkových saních. „Jel jsem předtím na takových závodech zamlada. Ale za ty roky v korytech drah mám snad nějaké zkušenosti, vždyť v Dukle Liberce jsem už skoro 50 let!,“ přiznal.

Takže Franta pobral nejen mistrovský titul, ale třetí jízdou vyhrál i Jesenické Rodle. Mistrovství republiky na kolečkových saních (sáňky v létě) na přírodní dráze pořádala Českomoravská sáňkařská asociace spolu s Jiskrou Jeseník v Chebzí.

Přitom Halíř závod na přírodní dráze pomalu ani jet nechtěl. „Byl jsem zvědavý na dráhu, ale málem jsem ani kvůli zácpám na silnicích nedojel. proto jsem ani den předtím nestihl tréninkové jízdy.Tak jsem si ji aspoň prošel a udělal si tak o ní obrázek. Byla hrozně rychlá, 700 metrů dlouhá a věděl jsem, že bude rozhodující nejet zatáčky větším obloukem,“ přiznal Halíř.

„No a saně? Jsou úplně jiné než ty na sníh, nižší. Na takových jsem byl jednou v životě, takže jsem si zkusil jejich citlivost, prostě je odmáknul. Určitě mi k triumfu pomohl zvládnutý start, kdy jsem si hodněkrát pomohl odrazit se rukama a také moje váha se zkušenostmi. Jsem zvyklý na saních ležet, a to bylo také dobré kvůli odporu vzduchu,“ uvedl veterán, který „zrasoval“ při dojezdech boty.

„Brzdil jsem pak sto metrů, podrážky na asfaltu úplně hořely,“ doplnil šťastný vítěz, jehož výkon kvitovala řada stejně starých i mladších kamarádů, kteří byli pořadateli a diváky slovy jedeš jako kráva!

Halíř si tak k sedmdesátce věnoval třetí tuzemský veteránský titul – v 56 letech získal první, v šedesáti druhý a nyní završil hattrick. Nadále působí jako trenér v Dukle. „Stále ještě trénuji sáňkařské holky na Dukle, takže jsem v zápřahu. Takže není od věci přijmout pozvání pořadatelů na příští rok. No, uvidíme, když mě zase podpoří pivovar Svijany,“ uzavřel vysmátý Halíř.