I sami jezdci si vroucí kotel pochvalovali. Zdá se, že se opět podařilo prolomit divácký rekord. „Mají to rok od roku líp vymakaný. Jen mě štvali lidi, co postávali pod vlekem a chlapi je museli několikrát vybízet, aby odtamtud vypadli,“ zlobil se fanoušek s uvázanou českou vlajkou kolem ramen. Na pořádné hlasité fandění si s sebou na Dobrou Vodu vzal starý rám od kola a kus tyče. Rachot to byl pořádný.

Organizátory šeredně potrápilo počasí. Středa, čtvrtek, pátek… lilo jako z konve. „Mám úplně zničené ruce, jsme strašně všichni unavení a rozechvělí, aby to všechno vyšlo,“ svěřila se před zahájením sobotního programu organizátorka Hedvika Mikešová. Jsou ale, zdá se, s Tomášem Slavíkem dětmi štěstěny. Slunce osušilo svah, přišli natěšení diváci, Tomáš vyhrál, nikdo se vážně nezranil a lidé jsou plni dojmů. Na nebi s měsícem před úplňkem ještě do noci zazářil ohňostroj.

„Myslím, že to byl mejdan roku. Na závěrečném after party jsme se pěkně rozjeli. Řek´ bych, že to moh´ bejt i pes,“ zhodnotil náladu fanoušek fourcrossu, když se ráno probral v autě.

Videa najdete ZDE

VYHRÁLI VŠICHNI

Právem je trať na Dobré Vodě řazena k nejtěžším a vítězem je každý borec, který dokončí závod. Letos ale diváci ohromně fandili ještě jednomu jezdci, který se po strmém svahu, i když ne přes všechny nastražené překážky, vydal sám. Jel na čtyřkolce, respektive speciálně sestrojeném kole. Tak moc chtěl znovu sjet kopec, být s jezdci a znovu slyšet skandování diváků.

Michal Kosík se s jednou přestávkou dostal se svým prototypem od startu do cíle. Pro ten nezapomenutelný pocit vyměnil v sobotu svůj invalidní vozík, na který jej upoutal úraz páteře po pádu, opět za „kolo“. „Tento závod je obrovská záležitost i pro partnery, kteří mi se splněním snu pomáhali, je to velká reklama,“ řekl v rozhovoru pro Deník Michal Kosík.

A na co se těšit? Už na srpnovou akci. Tatáž parta pořádá festival na Tajvanu. A přiletí i letadla.