„Jedu na jednání na ministerstvo. Ten úspěch se mi teď akorát hodí, pohár vezu s sebou v kufru, chci ho ukázat a pochlubit se,“ řekl v rozhovoru pro Deník zkušený ředitel liberecké Dukly Pavel Šimoníček.

Už jste pohár vysušil od šampaňského?
Vzhledem k situaci jsme pohár neplnili, museli jsme pořídit skleničky. Ale to na naší euforii a její intenzitě nic nemění. Můžu říct, že máme obrovskou radost.

Projevila se i do oslav?
Po cestě zpátky jsme to v autobuse probrali, poseděli, to je jasné. Stavili jsme se na pumpě, koupili šampaňský, trochu si pak zazpívali. V rámci nějaké míry. Víme, že emoce k volejbalu patří.

Je v něčem zisk jedenácté trofeje jiný?
Do Varů jsme jeli už v pátek hned po testech, strávili tam neskutečné, nádherné tři dny. A všechno nám sedlo i po sportovní stránce. Vážím si toho, že se na úspěchu podíleli všichni hráči. Ta euforie je prostě kolektivní a já jsem šťastný, že tady takovou partu máme. Snad si vše přeneseme do extraligového play off. Radost máme i z faktu, že jsme si vítězstvím zajistili účast v Evropě.

Ve třech zápasech vaší spanilé jízdy jste proti Brnu, Budějovicím a Karlovarsku ztratili jediný set…
Dalším plusem je, že jsme nabrali sebevědomí a začali si věřit. Třeba v Budějovicích nás Jihostroj rozsekal servisem 3:1, teď jsme mu to vrátili. Stejně jako Karlovarsku, které nás porazilo v závěru základní části a skvělou formu prokazovalo i v prestižní Lize mistrů. Ve finále jsme ho přejeli bez ztrátu setu a zjistili, že ani ono není v domácím prostředí neporazitelné.

Škoda, že se to nepovedlo i ve zmiňovaném nedávném zápase v lize, kdy jste mohli vylepšit pozice pro nasazení do play off…
To škoda opravdu je, ale s tím nic neuděláme a jaký to bude mít vliv na konečné hodnocení sezony, se teprve ukáže. Jsem rád, že máme formu, protože i Final 8 jen potvrdil, jak jsou kluby vyrovnané. Budějovice třeba porazily v tabulce desáté a výborně hrající Beskydsko až 15:13 v tiebreaku.

Trenér týmu Michal Nekola dal hráčům volno, jaký bude jejich nejbližší program?
Kluci mají individuální regeneraci, saunu, masáže.

Zlepší jim náladu i prémie za dosažení prvního cíle sezony?
Fakt je, že ta doba je strašně těžká, podniky a firmy mají starosti samy se sebou… Jsme rádi, že klukům nedlužíme a prémie? Snad vymyslíme. A něco snad i vypisuje volejbalový svaz.

Není vám líto, že se teď hraje předkolo play off a vy trochu vypadnete z tempa?
Ve čtvrtek máme dvoufázový trénink, v pátek a sobotu domluvené zápasy s Ústím nad Labem a už příští týden hrajeme. Neměl by to být problém.

Může jím být váš čtvrtfinálový soupeř Ostrava?
Největšími favority jsou tři trochu odskočené týmy, ale ani Ostravu nesmíme podcenit. Umí být nepříjemná. Má kvalitu, široký kádr a pokud jí sedne vynikající servis, potrápí každého. To ostatně ukázala i nám, když nás 3:2 doma porazila.

V nejvyšší soutěži se daří i ženám, které kolo před koncem vyhrály poprvé v historii základní část!
Holky nám dělají radost. Jen si je trochu dobíráme, že měly udělat v Teplicích pohár. Už teď jsme mohli mít double. Takhle máme jen zlato a stříbro. Ale vážně – ve čtvrtém roce existence mají skvělé výsledky a úspěchy. Byly páté, třetí, poslední sezona se nedohrála, aly byly třetí v poháru. Výborné, super.

Je tedy největší volejbalovou baštou v republice Liberec?
Byl bych opatrný, ale když se někdo bude bavit o volejbale, tak mu slovo Liberec snad nebude cizí. Loni se třeba dařilo v soutěžích mužů i žen Brnu, teď je to jiné. Je to i trošku o štěstí a náhodě. Je ale pravda, že jsme v euforii, laufu a máme to dobře rozehrané. Když už jsme v historii získali dvakrát duble, tak proč to nezkusit potřetí?

Poslední krůčky bývají nejtěžší.
Přesně. Legendární Josef Smolka říkal, že se vám musí sejít tři věci: forma, štěstí a zdraví.