Na závodě, který se běhá na počest horolezců, jež v roce 1970 zahynuli pod Huascaránem, se sešlo 3 302 závodníků z 28 zemí. Po 2:12:37,6 hodinách doběhl první Ital Marco Cattaneo, který už Jizerskou padesátku vyhrál v roce 2006. V ženách zvítězila Švédka Jenny Hanssonová.

Nejlepšími z českých borců byli třetí Stanislav Řezáč a čtvrtý Petr Novák z Dukly Liberec, mezi ženami pak liberecká zastupitelka Zuzana Kocumová na 3. místě.

Patria Direct Jizerská 50 je součástí FIS Marathon Cupu a dálkových běhů Worldloppet. Tradičně se jí zúčastňují i světová lyžařská esa a s nimi si měří síly i rekreační běžci, mezi nimiž byl i osmadvacetiletý Honza Macaj. Dvakrát byl 114. a loni 120. V neděli tedy posunul laťku svého maxima. Časem 2:45:18.1 hod. ztrácel na vítěze 33.14 min., na Kocumovou pouhé 3 minuty.

Letošní ročník se vydařil, pokud šlo o sněhovou nadílku i dobré počasí, a Lokovi, který jel J50 posedmé, také. Umístění bylo pro něj úplně nejlepší, které kdy zajel. „Časově to ale nejlepší nebylo. Před čtyřmi lety, kdy se jelo na ledě, to bylo ještě lepší. Třiatřicet minut za Cattanem je dost dobrý. S Kocumovou jsem jel až na Smědavu, což je nějakých 30 kilometrů. Pak mi ujela,“ potvrdil Loko, jenž startoval s Aaggardem a těmi nejlepšími v extravlně.

Na tradiční závod se Macaj připravoval od prvního sněhu, od začátku prosince. Naběhal poctivých 700 km, startoval v noční třicítce ke konci roku a navíc v pátek před J50 absolvoval Jizerskou 30! „Tam jsem skončil osmadvacátý a rozjel se tak k lepším zítřkům,“ potvrdil se smíchem. A speciální příprava lyží na padesátku? „Na vosk jsem pak nasypal čistý fluor a pak se to zažehlilo. To pomohlo,“ prozradil.

Macaj přiznal, že jet s těmi nejlepšími byl pořádný kalup. „Jelo se mi dobře až na kopec ze Smědavy na Knajpu. Ve stoupání mi došly dost síly, navíc se mi smekaly lyže. Tam se lámal chleba. Pak jsem sjel na Olivetskou horu a dál to šlo. Přesto se mi posledních dvacet kilometrů chtělo zvracet. Jinak jsem v průběhu závodu pil jen vodu a jonťáky. Nic k jídlu, protože bych stejně nic nerozkousal,“ uvedl.

Jan dojel ohromně unaven, ale nadmíru spokojen. Jeho jediná myšlenka byla lehnout si do postele. A to co nejdříve. Umístění v tak prestižním závodě jej pochopitelně nabudilo, takže uvažuje o závodě Marcia Longo a ještě jednom závodě v Polsku. „Je to vyčerpávající, co se týče financí. Start něco stojí, k tomu doprava a hlavně mazání lyží. Uvidíme,“ podotkl lyžař.