Dvacet dětí si vyzkoušelo dětskou verzi závodu. „Jsem rád, že se počet zájemců zvýšil. A že zájem byl také o premiérový závod pro děti,“ uvedl spokojený zakladatel akce Rudolf Pinkas. Jako tvůrce nápadu a hlavní organizátor realizuje čtyřdílný seriál, během kterého nabídne vedle ledového a vodního také ještě větrný a ohnivý Bedřichovský bastard.

Vodní byl delší a náročnější, než první, ledový. Na účastníky čekalo více překážek. „Půjdeme určitě do vody, nebude chybět plavání. Možná ale budou závodníci, vzhledem k hezkému počasí, rádi. Vodní část si odbudou na koupališti Dolina na Bedřichově,“ popsal jednu z etap Rudolf Pinkas.

Více než devítikilometrová trať opravdu fyzičku účastníků prověřila. Jejím autorem byl Rudolf Pinkas, který se extrémním závodům sám věnuje. „Bedřichovský bastard je takové moje dítě, překážky vymýšlím a stavím. Denně tady trénuju, když běžím, tak si už představuju, kde by mohly překážky být,“ dodal autor trati.

Nejnáročnější část podle něho čekala na závodníky v části z Bedřichova na Weberovu chatu. Ze stadionu závodníci běželi na Novou louku a zpátky na bedřichovský stadion, několik překážek je pak čekalo přímo na stadionu a potom vodní část v koupališti. „Odsud zamířili pod Webrovku, po sjezdovce až nahoru, po hřebeni pokračovali nad Janov, kde byly připravené další nové překážky. A v další části už sbíhali a mohli si trochu oddychnout. Nahoře bylo připravené občerstvení. Nemohli jsme podcenit horké počasí, bylo potřeba připravit hodně pití a ovoce,“ uvedl šéf akce.

Sám trať několikrát absolvoval a dobře věděl, co na ostatní chystá. „Neběžel jsem to naplno a i tak jsem si v cíli řekl, že jsem toho měl tak akorát…. Takže vím, že to byl opravdu náročný závod, ohodnotil svůj počin Pinkas.

Na start se mohli postavit jak ti, kteří se pravidelně věnují podobným extrémním závodům, tak i úplní nováčci. U každé překážky stál člen organizačního týmu, aby pomohl nebo poradil. Závodník mohl nebo nemusel překážku absolvovat. Pokud ji nezvládl, dostal u překážky zářez, fixou křížek na tvář.

Zdravotníci v pohotovosti

„V cíli jsem pak, jako hlavní organizátor, rozhodl o trestu za nesplněné překážky, přihlédl jsem k výkonnosti i k tomu, jestli to byl zkušený běžec nebo někdo, kdo si s námi přišel závod vyzkoušet poprvé. Trest byl tak trochu překvapením. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vodní bastard, tak je voda neminula. Každý běžel na vlastní nebezpečí,“ připomenul Ruda Pinkas. Jako hlavní organizátor musel dbát na bezpečnost účastníků. A tu v žádném případě nepodcenil. Poskytnout pomoc bylo připraveno šest záchranářů, dvě sanitky, hasiči a čtyřkolka průběžně projížděla trať, kdyby bylo potřeba pomoct přímo na trati. U každé překážky byla kontrola s vysílačkou.

Už před startem Ruda Pinkas připomenul: „Závodníkům budeme nablízku, domluvení jsme také s horskou službou.“

Účastníci se mohli těšit také na zajímavé odměny. Z vlastní zkušenosti organizátor ví, že každého potěší nejen pochvala na stupních vítězů, medaile a diplom, ale také finanční odměna, která mu částečně uhradí náklady. „Měl jsem připravené věcné i finanční ceny. Medaile a pochvala udělá vždycky radost každému, ale peníze jsou přece jen zajímavé,“ zdůraznil Pinkas. Každý závod ho posouvá, učí se organizovat, ovládat tým lidí, kteří mu pomáhají. „Dávám si víc času na přípravu. Jsem rád, že se účast zvedá postupně a můžu připravit závod tak, jak nejlépe umím. Nic nechci podcenit. Věřím, že si všichni dnešního Bastarda užili,“ přál si organizátor.

Bez sportování by nemohl existovat. Když mu čas dovolí, účastní se každý týden podobného závodu nebo jiné sportovní akce. Sbírá zkušenosti a trénuje tím, že sám závody, ať už na kole nebo běžecké, absolvuje. Je to jeho život. Jak skončí vodní bastard, už má v hlavě nápady pro další závod této série, větrný bastard.

Zatím nenašel závod, který by nezvládl. „Na dno jsem si zatím nesáhl,“ říká o sobě.

Tři závody ve dvou dnech

Teď má ale před sebou jeden velmi náročný. „Je to dvoudenní akce, během které se běží tři závody. Účastníci si mohou vybrat. Já si dám všechny tři, nejlehčí, nejtěžší a supertěžký. Většinou ostatní poběží jen jeden. Je to ve Špindlerově Mlýně a běží se na Svatý Petr. Uběhnu za ten víkend asi 45 kilometrů a čeká mě 65 překážek,“ popsal svůj další plán autor Bedřichovského bastarda.

Rudolf Pinkas pracuje od pondělí do pátku ve fitnes centru jako trenér a vede také individuální soukromé tréninky, někdy až do pozdních večerních hodin. A pak má teprve čas na sebe. „I když jsem utahaný a nechce se mi, jdu si ještě zaběhat nebo zacvičit sám, protože vím, že čím víc budu trénovat, tím víc se budu zlepšovat. A budu na závody víc připravený. Odpočinková je pro mne neděle. To si dojdu na dobrý oběd a večer už se zase připravuji na další týden. Takže jsem vlastně pořád v jednom kole,“ popsal svůj týdenní režim Ruda.

Nelenoší ale ani o víkendech. Nejvíce času věnuje běhání. Před Bedřichovským bastardem ještě navíc každou středu a sobotu nabízel v Liberci tréninky zdolávání jednotlivých překážek, aby si je mohl vyzkoušet každý a nemusel až na Bedřichov. I podle toho se třeba někteří pak rozhodli.

A když mu přece jen zbude nějaký volný čas, věnuje ho dalšímu velkému koníčku, který má. S ním je schopen strávit celý víkend. „Miluju československá válečná opevnění. Když mám volno, tak jedu do Orlických hor a prohlížím si opevnění, lezu po bunkrech.Vypouštím od tréninků a zdravé stravy, zajdu do cukrárny, dám si kolu nebo třeba nakládaný hermelín. Takhle si stoprocentně vyčistím hlavu.“