V tom roce, jako učitel němčiny,  ji začal spolumoderovat také Michal Mazáč. Hlavně proto, aby i zahraniční účastníci rozuměli. "A když Jizerská padesátka vstoupila ještě do vyšší série běhů, do Worldloppetu, musela zaznít i angličtina,“ uvedl komentátor.

Od té doby, už víc jak deset let, doprovází tuto mimořádnou mezinárodní lyžařskou událost hlas Michala Mazáče, který se při akci střídá s dalším českým spolumoderátorem. Letošní ročník, díky všem opatřením a omezením, byl jiný i pro něho. Na start nemohla nastoupit veřejnost a do stop J50 nevyjela masa „hobíků.“

„Letos jsem moderoval sám česky, německy i anglicky, protože šlo pouze o závod profesionálů, informace byly určené jen jim a organizátorům.“

Bedřichov byl prázdný

Kolem závodu se vždy točí skupina lidí, která se příliš nemění a pomáhá každoročně už mnoho let. Michal Mazáč to potvrdil, když se setkal se svým bývalým spolužákem z gymnázia Tomášem Vávrou. „Ten také pomáhá už mnoho let. Vím, že ho tady vždycky potkám. Tím, že se závod letos jel bez přítomnosti diváků, mohli jsme si chvíli popovídat, než se první závodníci přiblížili a dorazili do cíle.“
Také Michalovi se zdálo, byť organizátoři měli všechno perfektně připravené, že byl Bedřichov zcela opuštěný a „mrtvý.“

Na rozdíl od minulých ročníků, kdy do této horské obce proudily tisíce závodníků a diváků už od časného rána, přijížděly tentokrát autobusy od Jablonce i Liberce skoro prázdné. Centrální parkoviště bylo naplněné ani ne z poloviny. Chyběly stánky jak s občerstvením, tak s nabídkou sportovního zboží. Pandemie ochromila při této akci sportovní život na Bedřichově ve všech směrech.

„Chyběli lidé. Všechno bylo tiché a prázdné,“ potvrdil moderátor. On sám má k běžkám a k bílé stopě blízko. „Jsem tělocvikář, vystudoval jsem v Hradci Králové. Běžky miluju. Od té doby, co bydlím v Liberci a do Jizerských hor to mám hodně blízko, běžkuju velmi často. Jezdím jako hobík, začal jsem už ve čtyřech letech. Takže už čtyřicet roků běžkuju aktivně,“ zavzpomínal tělocvikář, němčinář a moderátor v jedné osobě.

Padesátku zvládne taky

Jako tělocvičkář a hlavně atlet, který závodil na MR v běhu na 800 a 1500m, má stále výbornou fyzičku. „Určitě jsem schopný bez problémů zajet i Jizerskou padesátku. Nejel bych sice v takovém tempu, jako jezdí Anders Auckland nebo Standa Řezáč, ale trať bych zvládl.“

Michala nejvíc mrzelo, že se konečně při Jizerské padesátce potkaly všechny podmínky, jež si pořadatelé i závodníci každoročně přejí. Spousta sněhu, nádherné stopy, slunečné počasí. To se při minulých ročnících často nestávalo.

„Vloni jsme termín posouvali z ledna na druhý víkend v únoru. Začlenit aktuální změnu termínu do celého kalendáře závodů bylo velmi náročné. Navíc jsme sníh vyhlíželi do posledního dne. Začal padat dva dny před Jizerskou padesátkou. A všichni jsme si pořádně oddychli. Letos bylo na Jizerkách přes šedesát centimetrů sněhu, všechno krásně upravené a přichystané pro závod. Ale užít si to mohli pouze profesionálové,“ zalitoval zkušený moderátor.

Pak už zaujal místo na moderátorském stanovišti a vyhlížel první profesionály v cíli. I vyhlášení výsledků bylo letos hodně rychlé, bez velkých ceremoniálů. Taková byla letošní Jizerská padesátka z pohledu Michala Mazáče, muže, který ji provází trojjazyčně provází už mnoho let.


Vítězové ČEZ J50 2021: Emil Persson, SWE, za 02:02:27 a Lina Korsgren, SWE, 02:18:39.