"Myšlenka ve mně zrála přibližně dva roky. Minulý rok na jaře jsem se rozhodl, že akci zrealizujeme a začal se o to důkladněji zajímat. Přihlásili jsme se, dostali termín a začali s organizací.
Jaké množství práce stojí za uspořádáním prvního ročníku Ledové Kristýny?
Musím celkově pochválit vedení areálu Kristýna za výborný přístup. Měli jsme vytipováno více lokalit, například Lesní koupaliště v Liberci, libereckou přehradu, která je však momentálně vypuštěná. Dále jsme přemýšleli nad Fojtkou, kde se dříve podobné závody konaly. Tam jsem se ale bál zamrzlé hladiny. Napadlo nás i jablonecké Mšeno a vážně jsme uvažovali nad Tajchem. Kristýna má ale jednoznačně nejlepší podmínky pro podobnou akci. Je zde krásné molo, nezamrzá, výborné parkování, podpora od města Hrádek nad Nisou i samotného areálu, základna vodních záchranářů, spousta restaurací pro občerstvení závodníků. Celkově je areál hezký na pohled. Všechny tyto aspekty hovořily právě pro Kristýnu. Kontaktovali jsme vedoucího areálu, kde jsem od začátku cítil velkou podporu a cítím ji stále. Vždy, když jsme něco potřebovali, neváhali a pomohli s řešením. Také město Hrádek nad Nisou se přidalo s podpořením akce, stejně tak jako náš mateřský oddíl, který vzal myšlenku za svou. Pak už se začali shánět sponzoři a plánovat trať. Musím se přiznat, že tu jsem měl naplánovanou už před rokem. Často se závody plavou na více okruhů. Já osobně to nemám rád a snažil jsem se, aby se plaval pouze jeden okruh. Dále se museli kontaktovat vodní záchranáři pro umístění bójí. Největší překážkou byla hloubka Kristýny, která místy dosahuje až 34 metrů, jelikož se jedná o bývalý lom. Pak už se vše nabalovalo a řekl bych, že tím, jak jsme vše od začátku promýšleli, mnoho chyb se neudělalo. Hlavní je, aby to všichni přežili ve zdraví.
Kolik závodníků se účastnilo prvního ročníku?
Přihlásilo se 168 závodníků. Z toho 109 mužů a 59 žen. Plavaly se tratě na 100, 250, 500, 750 a 1000 metrů. Na každou vzdálenost připadá přibližně třicet závodníků.
Kdo se účastní dlouhých tratí?
Na závody se většinou hlásí plavci, kteří jsou organizovaní pod ČSPS (Český svaz plaveckých sportů). Český pohár zimního plavání se koná od prvního týdne v říjnu až do zhruba poloviny dubna. Týden co týden se v rámci seriálu konají závody po celé republice. Boduje se za uplavanou trať a teplotu vody, ve které se plave. Čím delší trať, lepší umístění a nižší teplota vody, tím více získáte bodů. Pokud závodník skončí poslední na trati dlouhé 1000m, získá více bodů než ten, který vyhraje závod na 750m.
Byli mezi závodníky také nováčci?
Ano. Většinou na nejkratší stometrové trati. Není to ale myšleno tak, že by se šel někdo otužovat poprvé a hned závodil. To rozhodně nedoporučuji. Jsou zde plavci, kteří nikdy nebyli na závodech, ale pravidelně se otužují. Vydrží ve vodě například dvě až tři minuty, ale plavat budou poprvé. Jsou to trénovaní lidé, kteří si pouze hlavou nevěří, ale já vím, že to zvládnou.

Jak a kdy jste začal s otužováním vy osobně?
Začal jsem v roce 2017 na základě dvou filmů. První byl 'Bába z ledu', kde se mi líbila ta myšlenka a začal jsem o tom uvažovat. Druhý pak 'Zázračné přistání na řece Hudson'. Tam jsem se zhrozil, že bych při podobné havárii například neuplaval ke břehu. Oni naštěstí tedy plavat nemuseli, ale nikdy nevíte. Řekl jsem si tedy, že je potřeba s tím něco udělat a odstartoval otužování. Další velký milník nastal 26. 12. 2019, kdy jsem potkal partu lidí na libereckém Lesním koupališti, která vydržela v ledové vodě minuty, já v té době sotva pár sekund. Zjistili jsme s manželkou, že se časy dají zvedat a postupně pobyt ve vodě prodlužovali až do fáze, kdy jsme začali se zimním plaváním. Tady se otužilost už neřeší, tu prostě musíte mít, jelikož se zde plavou ve vodě výrazně delší časové úseky. Řešíte spíš počasí, například silný vítr a podobně.
Co byste doporučil začátečníkům, kteří chtějí zkusit otužování?
Rozdělil bych to na dvě skupiny. První typ lidí je: 'Právě slezl z gauče'. Tam vždy nejprve doporučuji zamyšlení nad zdravotním stavem. Pokud člověk ví, že má problémy se srdcem, cukrovku či jiný zdravotní problém, měl by nejdříve navštívit lékaře a s ním vše zkonzultovat. Do druhé skupiny řadím ty, kteří už nějakou dobu běhají, jezdí na kole, plavou nebo jsou celkově aktivní a zatěžují pravidelně své srdce. Tam bych se nebál začít. Určitě je ze začátku lepší být pod dozorem zkušenějších otužilců. Mít po boku někoho, kdo vysvětlí začátky, poradí a pomůže. Rozhodně se napoprvé neotužovat sám! Jako nejvhodnější období pro start se doporučuje přelom srpna a září, kdy je voda ještě dostatečně teplá, postupně se ochlazuje a člověk se na teplotu adaptuje. Samozřejmě se dá začít i v lednu. Stačí se nebát, kontaktovat nějakou skupinu otužilců a jít s nimi.
Je možné začít s otužováním přes ledovou sprchu?
Aaa sprcha (oklepe se a zamračí). Já ji nemám rád. Přijde mi ze všeho nejhorší. Na rovinu - dnes už dávám sprchu bez problému, ale šel jsem cestou klasického otužování. V dost článcích se dočítám, že se má začít právě sprchou, já si to nemyslím. Každý ať si najde svou cestu. Nejdůležitější je mít rozhodnutí v hlavě, že to chci zkusit a ne do toho být někým nucen. Když má člověk čistou hlavu a chce, dá spoustu věcí, o kterých si myslí, že je nedá.