„Je to tu báječné. Málokde najdeme tak skvělou pomocnou ruku ze strany místních. Pevně doufám, že se Liberec stane pevnou zastávkou v gladiátorském kalendáři,“ přeje si Václav Husák, který má na starosti PR a marketing celé sportovní organizace.

Jaký byl víkendový plán Gladiator Race?
V sobotu se běžel překážkový závod, který byl zahajovacím závodem celé letošní sezony, v pořadí už jedenácté. Na to, v jakém ročním období se nacházíme, jsme dostali na start zajímavý počet závodníků. Čísla neznám úplně přesně, ale atakovali jsme hranici 600 závodníků, což je na zimní závod skvělé číslo.

Proběhlo vše bez vážnějších komplikací?
Nikdo se nezranil, pouze jednou vyjížděla záchranná služba k lehčímu škrábnutí u jedné z překážek. Všichni to zvládli krásně, nálada byla parádní. Závodníkům se akce líbila a byli spokojeni. My jako organizátoři také.

Momentka z utkání krajského přeboru Višňová (v modrém) - Rapid Liberec.
ANKETA: Ruprechtice dohánějí Dolní Řasnici v souboji o nejoblíbenější tým

V pozvánkách jste psali o zimních podmínkách a hromadách sněhu. To se nakonec nevyplnilo. Nemrzí vás to?
Liberecký areál ve Vesci je až pověstný svou suchostí. Podle místních se dalo předpokládat, že sníh nebude. Minulý rok jsme si to ale na sněhu vyzkoušeli. Panovaly kruté zimní podmínky. Teploměr ukazoval -7°C, napadlo mnoho čerstvého sněhu a podle toho také závod vypadal. Když jsme dělali pozvánku na tento závod a zaváželi sem první materiál, doslova jsme tu bruslili a byli na sněhu. Poslední dva týdny s tím zahýbaly a věděli jsme, že budeme na zelené louce. Vůbec to ale nevadilo.

Nikomu tedy nevadilo, že se závod neuskutečnil na sněhu?
Ať panují jakékoliv podmínky, závod má vždy svou atmosféru a je úplně jedno, jestli je léto a sucho nebo bahno či sníh. Zimní podmínky jsou náročné hlavně pro organizátory. Závodníci to vždy nějak zvládnou. Musím vyseknout poklonu organizačnímu týmu, že to v tomto deštivém počasí přežili celé tři dny.

Jak probíhal závod s pejsky následující den?
V nedělní kategorii Canicross se na trať vydalo necelých 200 pejskařů. Na poslední chvíli jsme museli dělat úpravy, protože zdejší podhorský terén byl pro ně příliš náročný. Hodinu před startem jsme měnili trasu a označovali nové koridory hlavně kvůli bezpečnosti závodníků. Dostali jsme zpětnou vazbu, že se to povedlo vyšperkovat k dokonalosti a závodníci nikde nezaznamenali žádný problém, přestože přiznali určité obavy z náročnosti.

SK Studenec hrající libereckou A třídu na kondičním soustředění na Mallorce.
Studenec jako Sparta či Plzeň. S jednou výjimkou: Na soustředění teklo pivo

A co tratě pro klasické běžce bez překážek?
Po nich čekaly na atlety-běžce tratě o délce 5 nebo 10 kilometrů. Ta kratší byla mírumilovná, co se týče převýšení. Ti, co se vydali na desetikilometrovou trať a otáčeli se na vyhlídce Císařský kámen, si užili nejen výstup. Chleba se tentokrát lámal hlavně na sestupu, protože pasáže těsně pod vyhlídkou byly namrzlé a rozblácené. Dost to tam klouzalo a byla to poměrně nebezpečná záležitost.

Vrátili jste se do Liberce rádi?
Ano. Loni jsme měli zde na severu Čech premiéru. Liberec je skvělé místo pro sportovní vyžití. Jako jedno z mála měst v České republice nabízí snad vše, co může. Je to tu báječné. Komunikace s městskými úřady či pronajímateli Veseckého areálu je tak dokonalá, že málokde najdeme tak skvělou pomocnou ruku ze strany místních. Pevně doufám, že se Liberec stane pevnou zastávkou v gladiátorském kalendáři. Já osobně bych si pak přál, abychom se sem podívali také v létě, když svítí sluníčko.