Příchodem potomka se dvaatřicetiletý Janda podle svých slov jako každý rodič hodně změnil. „U mě k lepšímu. Dítě je důležité, asi nic důležitějšího na světě není. Nepovedený závod není tragédie. Skákání si konečně užívám,“ řekl novinářům vítěz Světového poháru z roku 2006, kdy se rovněž dělil o triumf ve slavném Turné čtyř můstků.

Dřív Janda říkával, že dítě bude mít až po kariéře. Kvůli bezpečnosti. Skoky na lyžích občas bývají kvůli větrným poryvům, sněhu či mlze dost nebezpečným sportem. „Myslel jsem si, že se začnu bát, ale nebojím se. Přišlo to a je to krásný,“ řekl. Strach ze zranění neřeší. „Když fouká, neřeším to, protože se podmínky hlídají, aby to pro skokana bylo bezpečné. Nějak si nepřipouštím,“ konstatoval.

Skokan Dukly Frenštát absolvoval poměrně náročný letní program. Neobjel sice všechny závody Grand Prix, ale startoval skoro ve všech kontinentálních pohárech a v celkovém hodnocení obsadil slušné druhé místo. „Léto bylo opravdu hodně náročné. Jsem rád, že je to za mnou a už se soustředím na zimní část,“ řekl Janda.

Plán před přesunem na zasněžené můstky má jednoduchý. „Samozřejmě, člověk chce udělat co nejlepší výsledky,“ usmál se skokan. V jeho případě by to mohlo znamenat i návrat na stupně vítězů, na kterých stál naposledy před čtyřmi lety.

„Chybí mi zlato do sbírky. Kdyby se to povedlo, bylo by to fantastické, ale to ukáže až zima.“ Jakub Janda

Hlavním cílem je mistrovství světa na nových můstcích v Oslu, jeho oblíbeném místě. „Chybí mi zlato do sbírky. Kdyby se to povedlo, bylo by to fantastické, ale to ukáže až zima,“ řekl bronzový a stříbrný medailista z MS v Oberstdorfu 2005.

K případným stupňům vítězům se Janda odrazí na staronových lyžích. Po minulé sezoně vyměnil elany za fischerky, na kterých dřív skákal a před lety se s firmou nerozešel v nejlepším. „Elan přešel na jinou technologii, která mi nesedí. Tak jsem zavolal do Fischeru, jestli by mě ještě nevzali. Neměli s tím problém,“ uvedl Janda. Udělali mu lyže podle toho, jak si řekl. „Seděly od prvního skoku. A chtělo to změnu, abych nezakrněl a měl z toho jiné pocity.“

Jandu kdysi postavil na nohy trenér Vasja Bajc. Se Slovincem individuálně spolupracoval a radí se s ním i v posledních letech. Doma ve Frenštátu přijímá od loňského jara také rady od zkušeného Pavla Mikesky. „Diskutujeme spolu o technice. Na skoky má přes svůj pokročilý věk téměř stejný názor. Někdy se neshodneme, ale v technice si rozumíme velmi dobře,“ řekl Janda.

Skokany potkala další změna pravidel: musejí mít v porovnání s předchozími lety asi o dva centimetry kratší lyže a jejich váha by měla být vyšší asi o kilogram a půl. Na Jandovy výkony by to nemělo mít zásadní vliv. „Před olympiádou mi naměřili o centimetr víc, než jsem měl předtím osm let,“ řekl s tím, že od ledna neměří 178, ale 179 centimetrů. „Takže mi lyže zůstaly stejné. Vždycky jsem měl o dvě, tři kila víc, takže teď jsem na hranici. Uvidíme, co přijde, ale výhodou je, že se můžu konečně najíst,“ pochvaluje si Jakub Janda.