Kádr Dukly se ale razantně změní. Tým ze severu Čech také opouští Nikola Kvapilová. Rodačka ze Slovenska si za pět let, které v Liberci strávila, vybudovala velmi dobré renomé a stala se velkou oporou. Kvapilová odchází do Prostějova.

„S Prostějovem jsem byla v kontaktu už před dvěma lety. Moje rozhodnutí by nezměnilo ani to, kdybychom s Libercem vyhrály titul,“ přiznala 30letá volejbalistka. Kromě Nikoly Kvapilové končí na Dukle Robinsová-Hardyová, Frankevyčová, Herdová, kapitánka Vyklická, Kateřina Kvapilová, Mellová, Démarová i Dvořáková.

Můžete prozradit, proč odcházíte právě do Prostějova?
S Prostějovem jsem jednala už před dvěma lety. Tehdy jsem si nedovedla představit, že se tam přesuneme s celou rodinou. Pak ale manžel změnil práci, já jsem navíc prahla po nějaké změny. Po pěti sezónách už to chtělo nový impuls.

Změnilo by se vaše rozhodnutí, kdybyste letos vyhrála s Libercem titul?
Nezměnilo. S Prostějovem jsem jednala už v únoru, souběžně jsem jednala i s Libercem. Prolínalo se to, vyhrál to Prostějov.

Jakých bylo těch pět let v Liberci?
Když jsem přišla, tak tady byl vlastně nově založený tým. Cílem bylo získat medaili. Každý rok jsme měli ambice na finále, vždy se to ale v play-off nějak nepovedlo. Bylo to nahoru, dolů. Základní část super a pak zklamání. Proto jsem ráda, že zrovna tuhle sezonu se to povedlo a my získali v lize stříbro.

Ve finále jste podlehly brněnským Šelmám 0:3 na zápasy. Jak jste celou sérii viděla?
Podle mě byl jednoznačný ten první zápas v Brně, kde na nás asi ještě ležela únava z těžkého semifinále. Hodně mě štve domácí zápas, kde jsme v tiebreaku vedly 12:9, ale nakonec jsme to kvůli vlastním chybám prohrály. Chtěly jsme sérii ještě vrátit do Liberce. Ve třetím utkání v Brně to bylo hodně těžké. Odvedly jsme maximum, ale nestačilo to.

Nikola Kvapilová svým výkonem výrazně přispěla k výhře libereckých volejbalistek v pátém semifinále v Prostějově.
Zase deptala Prostějov. Po postupu nemohla tradičně usnout

V Prostějově se určitě budete chtít rvát o titul, je to tak?
S vedením klubu jsem mluvila okrajově. Konkrétní cíle tedy neznám, ale myslím si, že budou opravdu hodně vysoké.

Proběhla už v Liberci nějaká rozlučka?
Ve středu jsme měly ukončení sezony. Dostala jsem pamětní medaili, bylo to všechno dojemné, bylo tam hodně slz (smích). Na Liberec budu mít jenom krásné vzpomínky.

Jak se těšíte na stěhování?
No, na stěhování se vůbec netěším (smích). Bude to náročné. Na druhou stranu se těšíme, že poznáme něco jiného. Budeme na Moravě, budu to mít blíž na Slovensko, kde mám rodinu. Bereme to jako dobrodružství.

Budete v další sezoně nervózní, až přijdou na řadu právě zápasy proti Liberci?
Budu se těšit a zároveň budu nervózní. Je potřeba říct, že Dukla bude mít hodně jiný kádr. Uvidíme, jaké hráčky tam vlastně zůstanou. Zůstane ale vedení a fanoušci. Nervozita tam bude, zároveň mě to ale může ještě více nabudit.

Je něco, co byste za těch pět libereckých let udělala jinak?
Člověk by toho změnil hodně. Vzpomínám na konkrétní zápasy a konkrétní míče. Utkvělo mi v paměti hodně situací.