Knejzlík se v minulých letech zaměřil především na fotbalovou kariéru, kterou mu však brzdilo opětovné zranění kolene. Své štěstí zkoušel v prvoligové Opavě, ale tam si obnovil zranění.

V současné chvíli je ale Knejzlík zdravotně v pořádku a fotbalovou radost si užívá v barvách českolipského Arsenalu, který nastupuje v divizní soutěži. Knejzlík měl zároveň přání vrátit se k futsalu, a tak znovu zakotvil v kádru FTZS Liberec.

„Futsal jsem chtěl hrát vždy, ale časově se to s tréninky a zápasy v ligovém týmu nedalo stíhat a navíc jsem toho hodně promarodil, takže myšlenky na futsal šly stranou. Teď jsem ale zdravý a připravený,“ říká nadšeně Knejzlík.

Jak dlouho by rád u tohoto halového sportu zůstal? „To asi nedokážu říci. Doufám, že mi bude držet zdraví a budu platným členem týmu. Věřím, že u futsalu zůstanu dlouho,“ doufá v lepší zítřky.

Podle jeho slov mu futsal chyběl. „Chyběl mi hodně nejen samotný sport, ale i parta. Myslím si, že je tu skvělý kolektiv.“

Knejzlík zároveň přiznává, že si udržel přehled v tom, jak se Liberci výsledkově dařilo. „Ano, počínání FTZS Liberec jsem sledoval. Když jsem nemohl dorazit na zápas do haly, tak jsem vždy aspoň kontroloval výsledky,“ uzavírá Knejzlík.

Na svou obnovenou premiéru si bude muset Karel Knejzlík nějakou chvíli ještě počkat, protože vládní opatření proti šíření koronaviru stopla veškerý tuzemský sport. Kdy dojde k jeho restartu, není prozatím úplně jasné. Futsalisté trénují alespoň na umělé trávě.