Za pár týdnů startuje další ročník Rallye Dakar. Jak jste se připravil a jaké máte letos ambice?

Přípravy stále probíhají. Chodím pravidelně do tělocvičny posilovat. Motocykl je teď někde na moři směr Argentina. Co se týče ambicí, tak bych ho rád hlavně dokončil. To je pro mě nejpodstatnější. Jinak by bylo fajn malinko vylepšit umístění z letošního roku, kdy jsem byl dvaašedesátý. Ostatně dvaašedesáté místo jsem vybojoval už dvakrát.

Takže posun do první padesátky by byl úspěchem?

Kdyby se mi podařilo dojet a posunout výsledek pod padesátku, tak bych to považoval za úspěch.

Co říkáte na odliv českých motocyklistů na Dakaru?

V kategorii motocyklů se neobjeví nejen liberecký David Pabiška, ale ani žádný jiný Čech. Z Čechů pojedu sám, naopak Slováků přibylo. To, že jedu jako jediný z našich, je mi samozřejmě líto, budu jediný voják v poli. Na odlivu motocyklistů se podepsala hlavně všude zmiňovaná finanční krize. To jsem pocítil i na vlastní kůži, protože sehnat peníze na další ročník šlo daleko hůř než dříve.

Jak bylo tedy náročné získat finanční obnos pro další start?

Nesmírně. V loňském roce jsem ho poskládal víceméně bez problémů. Letos to bylo o něčem jiném a měl jsem s tím obrovský problém. Část jsem si musel doplnit ze svého. Sice menší část, ale bylo to poměrně komplikované.

I přesto, že jste z Liberce, hodně času trávíte v Německu. Nemohlo právě toto pomoct při shánění sponzorů? Přeci jen německý trh je větší.

Řekl bych, že právě ne. Většina mých současných sponzorů jsou Češi. Na letošním Dakaru jsem měl dokonce sponzory z Ameriky a Německa, ale na další ročník se mi nepodařilo spolupráci obnovit. Ta krize je zasáhla víc než firmy v Čechách. Letos mám tedy téměř všechny peníze od českých sponzorů.