Smažený kapr nebo řízek s bramborovým salátem, stromeček s koulemi v jedné barvě a Tři oříšky pro Popelku. Tak zhruba vypadají Vánoce většiny z nás. Jak ale vypadaly Vánoce těch, kteří tu žili před námi? Ať už českých či německých obyvatel Liberecka a okolí?

Na Liberecku knedlík se zelím

Podle ředitelky Muzea Českého ráje v Turnově a etnografky Vladimíry Jakouběové měli na Liberecku lidé v 18. a 19. století na štědrovečerním stole rybu na černo a k tomu zelí a knedlík. K tomu pili makové mléko a jedli vánočky. Chudší rodiny večeřely pohankovou nebo hrachovou kaši. Velké množství času věnovali lidé přípravě obřadního jídla a pečiva. Připravovali ho z obilí, máku, šípků, hub, medu a česneku, tedy z plodin, které symbolizovaly plodnost, zdraví a sílu. Stejně tak svoji symboliku mělo i tvarování pečiva. Kulaté placky, koláče a chleby symbolizovaly slunce. „S pečením spojovali lidé pověry a zákazy. Když se dílo podařilo, znamenalo to zdraví, když ne, pak nemoc, nebo dokonce smrt. Chléb pečený o Vánocích používali k věštění budoucnosti, aby se dozvěděli, jaká bude úroda," popisuje.

Kostel i hospoda

I dnes se v rodinách hází pantoflem, krájejí se jablka a lije olovo, abychom se dozvěděli něco o své budoucnosti. Naši předkové šli ale s věštbami ještě dál. Navíc věštili budoucnost tak, že pod hrnek dávali minci, kousek chleba nebo hadřík. Kdo si vytáhl minci, měl být bohatý, kdo chleba, toho čekalo střídmé živobytí, a na koho padl hadřík, toho čekala bída a hádky. Po večeři se chodilo na půlnoční mši.

„Předtím si vždy otcové odskočili do hospody Jägerhorn na Sokolovském náměstí, a když se vrátili, šla celá rodina do kostela," popisuje etnografka. Dárečky v podobě ovoce či vánoční štoly, dřevěných hraček a později třeba i knížek, se schovávaly u betlému a děti si je mohly vzít až ráno na Boží hod vánoční.

A jak vypadala před sto lety štědrovečerní večeře? Podle Vladimíry Jakouběové se nejprve u betléma zapálila svíčka a všichni si sedli kolem stolu tak, aby žádný stín nepadl na dveře. Po modlitbě se pustili do jídla. Na svátečním stole nesměla chybět ani jedna plodina, která se během roku urodila. „Večeře začala oplatkou s medem, po ní následovala polévka, většinou hrachová nebo čočková. Hlavním chodem pak byly nákypy, a to hubník nebo černý kuba. . Ryby se salátem se na stole objevily v 50. letech 20. století.

První vánoční stromečky se v Liberci objevily ve čtyřicátých letech devatenáctého století. Až do té doby byl v domácnostech symbolem Vánoc betlém. Stromky se zprvu zdobily panenskými jablíčky a ořechy zabalenými do lesklých pozlátek. Majetnější věšeli na stromek i foukané skleněné ozdoby. I přesto, že jejich foukáním se zejména na Jablonecku živili ti nejchudší.

Martin Půta, krajský hejtman

Po mnoha letech jsem měl poprvé o Vánocích dovolenou a já měl klidné svátky. Dokonce jsme absolvovali i obě půlnoční ve dvou hrádeckých kostelech. Absolvovali jsme i procházku na hřbitov, byli u nás obojí rodiče… K večeři jsme měli tradičního smaženého kapra a salát, které připravuji, jsem takový ten kuchař, co se vytáhne a vaří jednou za rok. A z tradic rozkrajujeme jablka… Děti se ale těšily hlavně z toho, že jsem doma a mohou si nás užít. A co se dárků týče, jejich seznam pro Ježíška byl mnohem delší než počet pod stromečkem, ale to jsem si naštěstí pamatoval jenom já.

Jarmila Levko, ředitelka DFXŠ

Vánoce slavíme v rodinném kruhu. Myslím, že se moc nelišíme od jiných, máme tradiční večeři, stromeček a musí být i večerní pohádka. Po obědě ale vyrážíme na procházku a voláme po Perštýně: Ježíšku, Ježíšku, pojď k nám! A pokaždé nás vyslyšel… Jinak nesmí chybět koledy, dcerka hraje na housle a já ji doprovázím na piáno. A ještě dodržujeme jeden starý hezký zvyk, o kterém jsem se dozvěděla před lety od paní Jakouběové: na štědrovečerní stůl prostřeme o jeden talíř navíc. Pro pocestného. Kdyby zabloudil nebo neměl co jíst… Letos jsem navíc začala zpívat s Ještědem, takže jsem si vánoční atmosféru opravdu užila.

David Nejedlo, ředitel ZOO

Svátky slavíme s rodiči, jeden rok tady v Liberci, ob rok na chalupě. Má to tu nevýhodu, že na chalupě není pořádný signál a já musím čas od času vyběhnout do patra, abych zjistil, jestli mě někdo nesháněl. Jinak se každoročně snažíme nepodlehnout nakupovací mánii, ale vzhledem k tomu, že máme tři děti, se to tak úplně nedaří. Ke Štědrému dni patří i tradiční televizní pohádky, které si užíváme, protože doma televizi nemáme a přes rok se na ni nedíváme. A k Štědrému dni patří samozřejmě i obhlídka zoo. Pokud nejsme v Liberci, tak moje první kroky hned po návratu vedou stejně tam, jestli je všechno a všichni v pořádku.