Takový střelecký den se nepozná hned ráno, ale až po úvodním hvizdu. „Poznám to tak, že když dám jeden gól, mám hned chuť dát další,“ říká kanonýr. Střelecké tabulky sleduje, ale hlavně v soutěži I.A západ, kde hraje za ruprechtické áčko. „Tam jsem tuším pátý nebo šestý,“ přemýšlí Schiffert. Kdyby sledoval i tabulku Fotbalservisu, věděl by, že jí momentálně vévodí. Jako každý útočník chce Honza dávat góly. Pryč už je ale doba, kdy počítal jenom svoje body. Teď už má radost hlavně z úspěchu celého mančaftu.

Tým Fotbalové akademie MAHO při utkání
Kanonýr Okénko přestupu nelituje. Oceňuje hlavně tréninkový přístup v Akademii

Honza začínal s fotbalem v pěti letech za liberecký Rapid. Potom přišla nabídka, která se neodmítá, místo v týmu ve Slovanu. S přestupem přišel mnohem větší tréninkový dril a po čase bohužel také zranění a covid, který kolektivní sporty na dlouhou dobu značně zkomplikoval. S trenérem ve Slovanu se domluvili na hostování v Ruprechticích. Tam se Honzovi tak zalíbilo, že je tu už rok a půl. Jestli se bude vracet do Slovanu je zatím ve hvězdách. „Je tu skvělá parta a trenéři,“ říká nadšeně. „Jediné, co se mi tam nelíbí, je trávník. Je v něm spousta děr a nedá se na něm hrát,“ vysvětluje střelec. Zatímco mužský tým si pronajímá hřiště na Harcově, mladí kluci trénují a hrají zápasy v Doubí.

Honza by chtěl být profesionálním fotbalistou. Na domácí scéně by se jako profík rád vrátil do Slovanu. Kdyby si mohl vybrat jakýkoliv světový tým, byl by to Real Madrid v čele s jeho oblíbeným hráčem Ronaldem. „Snažím se trénovat skoro pořád, kdykoliv to jde. Ale abych mohl být profesionál, musím makat jest víc,“ uvědomuje si ruprechtický střelec Schiffert. Moc volných chvil nezbývá. Když se naskytnou, tak si rád zahraje ping-pong nebo nějakou počítačovou hru s kamarády.