V první polovině sezony se trefila již pětapadesátkrát. Liberec má nakročeno k postupu do nejvyšší ligy. Z druhého místa na vedoucí Slavii ztrácí čtyři body.

Kdy jste se házené začala věnovat?

Házené jsem se začala věnovat v osmi letech. Můj otec hrával házenou sedmnáct let. Zdála se mu pro nás se sestrou příliš tvrdá, navíc jeho kariéru zastavilo právě těžké zranění, a tak se o nás bál. Proto jsme naše úplné sportovní začátky s Anetou prožívaly jako malé baletky a krasobruslařky. Když jsem chtěla přesto začít hrát, bylo nejtěžší ho přemluvit, aby mě do družstva vůbec pustil. Měla jsem štěstí, že moje starší sestra Aneta odvedla už přede mnou černou „prosící“ práci a házenou si prosadila.

Začínala jste s „velkou“ házenou v DHC Slavia Praha, jak na začátky vzpomínáte?

S házenou jsem začínala ve Dvoře Králové nad Labem. Ve čtrnácti letech mi paní trenérka Martina Papežová ze Slavie Praha nabídla, abych absolvovala se Slavií letní kemp. Po týdnu chtěla, abych pokračovala. Ještě rok jsem ale zůstala doma a až po absolvování deváté třídy mě naši pustili do Prahy.

Jak jste se dostala do Liberce?

Nejdříve mne kontaktoval manažer pan Vojtíšek, nad jeho nabídkou jsem zpočátku váhala. Po té mne oslovil nový trenér Liberce Jan Salač, kterého jsem znala z působení ve Slavii, a tak pro mne rozhodování bylo jednodušší. Se Slavií jsme se dohodli na limitovaném přestupu do konce prosince.

V Liberci patříte mezi opory týmu, jak tuto pozici vnímáte?

Házená je kolektivní sport, záleží na každé hráčce na hřišti. V Liberci jsem však měla větší důvěru trenéra i realizačního týmu, díky nimž jsem šla výkonnostně nahoru. Za což bych jim chtěla poděkovat.

Čemu se věnujte ve volnu?

Jelikož krom házené studuji dvě vysoké školy, tak mne moc volného času nezbývá. Většinu volného času trávím se svými nejbližšími.

Zahrála jste si za Slavii jak nejvyšší házenkářskou ligu, tak za Liberec druhou nejvyšší ligu. Dokážete porovnat kvalitu úrovně?

Rozdíl mezi WHIL a 1. ligou je obrovský. WHIL je česko-slovenská soutěž, ve které se potkáváte s reprezentantkami z více zemí, ať už se současnými nebo minulými. Nejvyšší liga je ve srovnání s první ligou mnohem rychlejší a tvrdší.

Co by pro vás bylo úspěchem v kariéře? Čeho chcete dosáhnout?

Dlouhodobější cíle v házené si nedávám. Nechci si nic plánovat, pak přijde zranění a já budu smutná. Před sezónou byl pro mne hlavní cíl dostat se s Libercem do nejvyšší soutěže. Nyní však čekám na rozhodnutí Slavie, zda mne nechají sezonu v Liberci dohrát. Ať už bude rozhodnutí Slavie jakékoli, věřím v postup Liberce.