Jak hodnotíte první polovinu sezony?
Po dobré přípravě jsme měli špatný začátek a první tři kola, které jsme hráli venku, prohráli. Reagovali jsme na to angažováním dvou Brazilců, a poté se to zvedlo. Měli jsme spoustu venkovních utkání a tabulkoví konkurenti vesměs bodují doma a málokdy uloupí vítězství venku. My to měli stejně. Domácí zápasy, které jsme měli zvládnout, jsme vyhráli. Navíc jsme v posledním utkání porazili favorita Hellas Brno, což jsou tři body navíc. Závěr byl tedy dobrý a jen škoda, že bude pauza, protože jsme zrovna byli ve formě.

Proč vám nevyšel začátek sezony?
Jak to zhodnotit… Vůbec vlastně nevíme. Z hráčů nevyzařovala taková chuť jako v přípravě. Když to vezmu postupně, tak v Mělníku se hraje špatně a máme s nimi negativní bilanci i přes podobné mančafty. U nich je to specifické. Mají malou halu s pomalým gumovým povrchem, který nám nesedí a vybouchli jsme tam. V Chomutově jsme to měli zvládnout, hrál se takový hurá futsal a v přestřelce byl nakonec o gól lepší soupeř. V Kadani už to bylo špatné rozpoložení. Třetí zápas venku, pořád jsme cestovali a na hráčích to bylo vidět.

Kde vznikl nápad angažovat brazilské futsalisty a jak jste s nimi zatím spokojeni?
Chtěli jsme okamžitě posílit. Měli jsme vyhlídnuté české hráče, ale přestupy se nepodařilo realizovat. Český futsalový rybníček je malý a hráčů, kteří by nám okamžitě pomohli, není mnoho. Napadlo nás tedy obrátit se na manažerské skupiny, které mají kontakty na zahraniční hráče. Řekli jsme si, co od toho očekáváme a vytipovali si tyto dva kluky (Rabisco a Allanzin pozn. red.), kteří přišli a myslím si, že to splnilo přesně to, co jsme očekávali. Okamžitě nám pomohli a hlavně v prvních dvou zápasech byli hodně výrazní. Věříme, že v tom budou pokračovat i po novém roce.

O Jihoameričanech je známo, že mají horkou krev a svou hlavu. Je těžké s nimi pracovat?
Je to samozřejmě složitější. Kolem klubu toho na mě bylo už poměrně dost, a tak jsem se dal do ústranní. Už nehraji a věnuji se pouze roli funkcionáře. Snažím se s nimi být stále v kontaktu. Scházíme se před tréninky a po nich a vysvětlujeme si nějaké věci. Některé principy jim totiž nejsou úplně známé. Dá se to ale zvládnout. Problémem je hlavně jazyková bariéra, protože umí jen portugalsky a něco málo anglicky. Když je potřeba, mluvíme v portugalštině přes překladač a důležité věci se řeší s manažerem, aby jim to podal tak, jak potřebujeme. Mají ale velký sportovní přísun a i přes tyto komplikace nám to za to stojí s nimi pracovat.

Po pauze vás čeká příznivý los, kdy hrajete šest zápasů s tabulkovými konkurenty a hned pět z toho na domácí palubovce. Kolik bodů si z těchto soubojů přejete získat?
Reálně věřím, že můžeme získat všech 18 bodů a zvládnout tuto sérii. Čtyřikrát za sebou jsme skončili sedmí po základní části. Každý se chce vyhnout Chrudimi a Plzni a užít si play-off více. Se třetím nebo čtvrtým týmem už se dá hrát. Je to hodně práce, ale potenciál na to máme. Když budou všichni dobře nastavení, kabina bude fungovat a budou se nám vyhýbat zranění, můžeme ve všech šesti zápasech vyhrát. Tady se bude rozhodovat, jestli skončíme v tabulce výše, zůstaneme tam, kde jsme nebo dokonce budeme bojovat o účast v play-off.

Zmínil jste přesun z palubovky do kanceláře. Pověsil jste tedy definitivně sálovky na hřebík?
Uvidíme. Musí si to celé sednout. Aleš Benek skončil u mládeže a spoustu věcí tak spadlo na mě. Hodně mi pomáhají Filip Razák s Dominikem Hořákem, za což jsem moc rád a děkuji jim. Kluci to zvládají výborně a baví je to. Přesto je toho strašně moc a skloubit vše s pracovními, rodinnými a soukromými povinnostmi není jednoduché. Zatím jsem dal sálovky do šuplíku a musím si vše nechat projít hlavou, jestli se do toho během pauzy ještě pustím nebo ne. Prioritou je jednoznačně klub a ne má činnost na hřišti.

Váš mladší bratr se postupně probojoval do reprezentačního A-týmu. Jak velkou na tom máte zásluhu a jste na něj pyšný?
Samozřejmě jsem pyšný a hrdý. Nevím, jak velkou na tom mám zásluhu já osobně. Není to o mně, ale o celém klubu, který má velkou zásluhu na jeho vývoji. Mára měl hlavně fotbalovou vizi a futsal byl na druhém místě. Není to ani tak dávno. Ještě před dvěma lety hrál druhou ligu ve Varnsdorfu. Vždy k nám měl dveře otevřené a když se to otočilo, povedla se mu hned první sezona, nastřílel nějakých 25 gólů a dostal nabídku z Belgie, která stále platí a zvažuje ji. Dokonce dostal pozvánku do reprezentace, kde naposledy sice chyběl, ale věříme, že se tam opět vrátí. Všichni mu to přejeme.