Tomáši, jak se vám daří v Děčíně?
Letošní sezona je vydařená. Dokonce náš trenér prohlásil: „BK Děčín šlape. Silnější tým jsme neměli.“ A já jsem rád, že mohu být součástí tohoto týmu. Po základní části jsme skončili na druhém místě za Prostějovem, cítím důvěru trenéra, která se odráží i v mých odehraných minutách, několikrát jsem nastoupil do utkání v základní sestavě.

Teď váš tým čeká několik zápasů ve skupině A1, kde se rozhodne o soupeřích pro play-off.
Ano, ano. Do této skupiny postoupily spolu s námi Prostějov, Nový Jičín, Ostrava a Pardubice a přidá se Nymburk, který základní část nehrál, takže všechno začne znovu od nuly. Tak je bohužel letošní ročník nastavený.

V posledním zápase základní části jste doma hostili celek Pardubic s vaším bývalým trenérem Slowiakem. Jaké to je hrát nejen proti bývalému trenérovi, ale taky proti několika bývalým spoluhráčům?
Mám rád takové zápasy. Zvlášť takové, jako byl ten poslední - vítězné. Však se proti sobě postavilo sedm bývalých Kondorů a to nepočítám ještě p. Slowiaka na straně hostů a na naší Jakuba Důru (sportovní manažer Děčína). Tak bychom se dostali na číslo devět. Když si uvědomím, že Pardubice i my hrajeme o přední umístění v nejvyšší soutěži, je to škoda, že se nenašel v Liberci pro Kondory sponzor a ti tak v nejvyšší soutěži skončili.

Často si vzpomenete na zašlou slávu libereckých Kondorů?
Byly to pro mne vlastně začátky v nejvyšší soutěži, skvělá parta hráčů, velice dobrý trenér, takže jsem spokojený.

Teď je to jiné? Horší?
To v žádném případě! Opět skvělý trenér (od současného asistenta repre trenéra Slowiaka jsem vlastně přešel k repre trenérovi Budínskému) smích… Zase skvělá parta hráčů, divácká kulisa v hale i zázemí.

Jezdíte ještě někam na hostování?
Hostuji, když mne trenér uvolní, v Ústí nad Labem, které hraje 1. ligu, podobně jako „noví“ Kondoři, proti kterým jsem si však v Liberci, kam jsem se těšil, ani nezahrál. Hrávám většinou jen domácí zápasy v Ústí, abych se vyhnul dalším náročnému cestování. Po týdnu trénování a sobotním zápase za Děčín si ani moc neodpočinu. To hraní při hostování mi ale zase dává něco jiného. Další minuty ve hře, musím plnit jiné úkoly, jiné herní signály, mám být lídrem týmu, hráčem, od kterého se očekává víc a to s sebou přináší i jistou psychickou zátěž.

Jak se s tím vypořádáte?
Jsem profesionální hráč, tak musím. A jsem opravdu rád, když se mi zadaří. V posledním prvoligovém kole proti Spartě se mi konečně podařilo uhrát oceňovaný double-double za 19 bodů a 11 doskoků. Vyhráli jsme. Tak jsem byl spokojený.

Teď vás čekají zápasy ve skupině A1 a Pohár…
Co se týká Poháru, paradoxně, pokud vyhrajeme s Ústím finálové pohárové kvalifikační utkání v Hradci Králové, existuje teoretická šance, že se potká Ústí s Děčínem na závěrečném turnaji Poháru. A co se týká ligy, čekají nás hodně těžké zápasy se silnými celky, na které se všichni moc těšíme. Chceme všechno vyhrát, to je jasné.

Blíží se také All Star Game, zúčastníte se jako loni? Co smečovací soutěž, vaše loňská úspěšná disciplína? (Tomášovi v Děčíně přezdívají letec nebo strážce vzdušného prostoru nad Děčínem).
To nezáleží na mně. Hráče vybírají fanoušci, trenéři, rozhodčí atd. Pokud se dostanu mezi nejlepší, budu samozřejmě rád. Je to tak trochu ocenění práce konkrétního hráče.

(kali)