„Pomohl mi přestup z Ústí do Liberce," uvědomuje si. Už mu táhne na třicet. Na nejvyšší tuzemské scéně je stálicí už dlouhá léta. Ale teprve až teď byl za svou píli odměněn. Volejbalista Václav Kopáček se dostal na vrchol své kariéry – konečně oblékl český národní dres!

U toho však sen ústeckého odchovance skončit nemusí. Kopáček to může dotáhnout až na olympiádu. Libero liberecké Dukly jde s reprezentací do boje o Londýn. V kvalifikaci, která začne v pátek v Berlíně, se Češi utkají s Německem, Kubou a Indií.

„Je to pro mě hodně velký impulz, který mi dá motivaci do dalšího tréninku. Teď už vím, že se dá někam dostat," vzkázal z Berlína Václav Kopáček, řečený Kazim Kazim. „V posledních měsících nabrala moje kariéra takový spád, že dál už se ani nemůžu dostat. Splnil se mi sen."

Pořád se ještě můžete podívat na olympiádu, takže úplný vrchol kariéry to být nemusí…
Můžu bojovat o olympiádu, což se jen tak někomu nepoštěstí. Je to příjemné. Popereme se o to a uvidíme, jak to dopadne.

Češi nejsou v konkurenci Němců, Kubánců a hráčů Indie největšími favority, ale postup, který získá jen vítěz skupiny, není nereálný. Souhlasíte?
Není to dlouhodobá soutěž. Jedná se o tři zápasy ve třech dnech. Kdo bude mít momentálně nejlepší formu, ten se na olympiádu dostane. Každý zápas bude důležitý, stát se může cokoliv. Kdybychom si nevěřili, tak sem ani nemusíme jezdit.

Jste na prahu své reprezentační kariéry a hned vás čeká bitva o olympiádu. Jste nervózní?
Ostrým testem pro mě byla Evropská liga a přípravné zápasy ve Francii minulý týden.  Jde to tak rychle, že člověk si tu nervozitu ani moc nepřipouští.

V říjnu oslavíte už 30. narozeniny. Čekal jste, že se ještě vůbec někdy dočkáte nominace do národního týmu?
Třicítka je pro sportovce pokročilý věk, ale nemyslím si, že by to hrálo až takovou roli. Důležitý byl přestup do Liberce, kde jsem se dostal, jak se říká, na oči a navíc jsme s Duklou došli až do finále. Reprezentaci teď převzal nový trenér ze zahraničí, který nás neznal a všechny viděl poprvé. To tomu taky mohlo nahrát. Je to důkaz toho, že jsem to ty roky dělal   dobře. V danou chvíli jsem měl i trošku štěstí. Dopadlo to nejlépe, jak mohlo.

Velkou roli ve vašem volejbalovém růstu sehrál současný trenér Dukly Michal Nekola, se kterým jste hrával v Ústí…
Když jsem přešel v Ústí do chlapů, tak Michal už tam byl. Tři čtyři roky mě vychovával a po pár letech jsme se znovu sešli v Liberci.

Jak si užíváte nejlepší období své kariéry? Kromě povolání do reprezentace jste dosáhl na ligové stříbro s Duklou, což se vám nikdy před tím nepovedlo…
Po sportovní stránce si to užívám.

Jak jste si zvykl na život profesionála? Oproti tomu, co jste zažil Ústí, si teď musíte připadat jako v jiném světě, co?
Po sportovní stránce mi to nevadí, ale po té životní je to trošku horší. Po přestupu z Ústí do Liberce jsem byl půl roku bez manželky a teď to jsou další dva měsíce bez rodiny. Vidíme se jednou za čtrnáct dní. V tomto směru to není to pravé ořechové, ale dá se to vydržet.

Kam by se mohla vaše kariéra ubírat   v dalších letech? Chtěl byste zkusit zahraničí?
V Liberci mám podepsanou smlouvu na dva roky, takže v nejbližší době budu hrát tam. Pak se může stát cokoliv. Kdyby se vyskytla možnost odejít do zahraničí, tak bych  toho chtěl určitě využít.

Jak to vidím já…

Ty dlouhé roky, co se pohybuje ve volejbalu, byl v provinčním klubu, kde odváděl perfektní práci. Díky němu Ústí nikdy nebylo na sestup a i s malým rozpočtem bojovalo o play off. Přestup do Dukly mu pomohl v tom, že si ho všiml reprezentační trenér během zápasů v play off.

Spousta lidí odmítlo reprezentovat,  tak on teď dostal příležitost. Doufám, že se jí chopí tak, aby se ještě mohl zlepšovat, protože pořád není tak starý.

Když jsem přišel do Ústí a hráli jsme ještě národní ligu, tak jsme spolu začali  spolupracovat a po nějakých deseti letech přišel úspěch. Jsem rád, že mu to vyšlo a já jsem se na tom mohl podílet.

Libero je specifický post a je to už nedílná součást volejbalu. V současné době se na tento post vychovávají specialisté. Myslím, že Václav měl k tomu předpoklady. Při své výšce může být rád, že se tento post zrealizoval. To je pro něj velké plus.

Z Liberce jsou v nominaci ještě Hýský a Správka, který přichází z Ostravy,  a za to jsme rádi. Pro tyto hráče je velká čest, že můžou hrát za reprezentaci, tak doufám, že toho využijí.

Michal Nekola, trenér Dukly Liberec