V prvním roce s nimi vyhrál II. ligu a „vzlétl“ do nejvyšší soutěže, kterou si už v minulosti osahal při hostování ve Spartě a USK Praha.

Loni si nováček zahrál play off, ale letošní sezona Liberci nevychází podle představ. S Kolínem ukončil hrozivou sérii jedenácti porážek v řadě, hned nato pustil do Děčína Jihočecha Lukáše Krause, přivedl dvě posily a teď všichni čekají, kdy se dostaví lepší výsledky.

V úterý sice Liberec doma Děčínu podlehl, ale až v koncovce, jinak s favoritem držel krok. Landa strávil na palubovce bezmála 32 minuty!

Jaké to bylo, hrát proti kamarádu Lukáši Krausovi jen několik dnů po jeho přestupu z Liberce do Děčína?

Snažil jsem se to nevnímat. I po přestupu jsme spolu byli v kontaktu, ale před zápasem ani během hry jsme spolu nekomunikovali. Museli jsme oddělit soukromí a hráčské povinnosti. Párkrát jsme se od přestupu viděli, protože v Liberci má pořád byt a jezdí si pro věci. Dál se vídáme, ale při zápase je to soupeř a s tím se nedá nic dělat. Od trenéra byl jasný pokyn, abychom se před utkáním moc nebratříčkovali, když už s ním nejsme v jednom týmu. Jinak to nejde.

Překvapil vás ten přestup?

Samozřejmě. My hráči nevěděli nic, to je věc vedení, které změnu připravovalo, a takové informace se k hráči dostanou na poslední chvíli. Proto jsem byl překvapen.

Právě Lukáš Kraus při utkání v Liberci obdržel technickou chybu. Víte za co?

Tak to jsem ani nevěděl! Byly tam nějaké nesrovnalosti s výrokem rozhodčích, kdy se skupinka děčínských hráčů dohadovala, ale že to padlo na Lukášovu hlavu, jsem nevěděl. Vím jen, že Pierre, naše nová posila, šel házet trestné hody. Soustředil jsem se v tu chvíli na sebe, bavili jsme se o tom, jak budeme pokračovat.

Po odchodu Krause přišli v rychlém sledu Američan Wooten a Martin Ides. Váš bývalý spoluhráč Jakub Důra se na postu sportovního manažera v Liberci činí, že?

Má toho na starosti hrozně moc. V naší Tipsport areně hraje svá domácí utkání ULEB Cupu polský Turow Zgorelec, který to k nám má asi padesát kilometrů, takže můžeme srovnávat, kolik lidí zabezpečuje chod týmu u nich a u nás. U polského týmu je široké vedení, při našich zápasech sedí na lavičce jenom Kuba a dělá práci za několik lidí. Přestupy byly také v jeho režii a měl s nimi plno práce. Oba kluci jsou posilami, navíc jsou to sympatičtí chlapíci. Pierre Wooten je rozehrávač, který vyniká herní chytrostí. Ač Američan, je to týmový hráč. A Martin Ides je klasická pětka.

Přesto přišly další dvě porážky, s Ostravou a Děčínem. Čím si je vysvětlujete?

Před Ostravou s námi kluci absolvovali jeden předzápasový trénink, proto na nás byla patrná nesehranost, pořádně jsme se neznali. Říkal jsem, že v Pierrovi je mnohem víc, než předvedl, a druhý zápas s Děčínem to jen potvrdil. Podle slov našeho trenéra jsme odehráli zatím nejlepší zápas v sezoně. Děčín je v tabulce čtvrtý, loni jsme s ním v základní části dvakrát prohráli. Těsný výsledek by byl přes porážku dobrý, kdybychom na tom v současné době byli lépe. K vítězství nám chyběl kousek, o to víc prohra mrzí. Tři a půl čtvrtiny byly výborné, jen závěr se nám nepovedl. Ale herně jsme se cítili lépe, s novými hráči jsme se lépe poznali a oba do týmu zapadli.

Zazněly směrem k Lukášovi nějaké taktické pokyny, kterých jste se měli držet?

V přípravě trenér upozorní na všechny důležité hráče, dává nám jejich charakteristiky, silné a slabé stránky. U Lukáše bylo napsáno jen: Znáte ho dobře. To bylo všechno, nepotřebovali jsme o něm žádné informace, protože když s někým dva roky hrajete a – někdy dvakrát denně – trénujete, tak víte, co od něj můžete čekat. Žádný speciální pokyn, jak proti Lukášovi hrát, nezazněl.

Trenér Jan Slowiak musí mít v Liberci silnou pozici, když mu nesrazilo vaz jedenáct porážek v řadě . . .

Odpověděl jste si sám.

Jaký vás čeká program do konce roku a kde strávíte Vánoce?

Hrajeme tři zápasy venku, doma nastoupíme až v novém roce. Dostaneme tři dny volna a 26. prosince večer už máme trénink. Na Vánoce přijedu domů do Budějovic. Těším se na rodinu, určitě napekla cukroví, navíc jsem doma dlouho nebyl, protože jsem znovu začal studovat vysokou školu v Praze a nestíhám. Do Budějovic se podívám tak jednou za dva měsíce, ale o Vánocích to chci všechno dohnat!

Očekáváte v Liberci sníh? Běžky vás v tréninku asi neminou . . .

Taky bych rád na lyže, ale operované koleno mě pořád zlobí. Poslední dva zápasy jsem odehrál pod prášky, abych bolest nějak utišil, protože jsem už nemohl běhat. S trenérem jsem se domluvil, že mi dá tři dny volna, abych si odpočinul a dal vazy trochu do pořádku. V pondělí se mám hlásit na tréninku.

Vytížený jste dost, na málo minut si stěžovat nemůžete, že?

Jsem za to rád, každý chce hrát. Ale vždycky říkám, že kdyby se vyhrálo, klidně bych seděl na lavičce a koukal na to! Odehrané minuty souvisí se zraněním Honzy Pastýříka, který má zlomenou čelist a netrénuje. Chvíli jsme hráli pod košem ve dvou, teď přišel Ides a tři pivoti, to je tak akorát, abychom se o minuty podělili . Myslím, že tým je teď dobře poskládaný.