Trénovat navíc ho nejspíš nikdy neuvidíte, spokojeného s vlastním výkonem jen málokdy, a když vychytá jako první gólman v sezóně čisté konto, tak nad tím jen mávne rukou. Vlastně z něj máte pocit, že ho florbal vůbec nezajímá. I tak se o něm dokázal Zdeněk Mitrovský rozpovídat

Jakou by měl mít úspěšný brankář povahu?

Úspěšný brankář by měl být hlavně psychicky silný, vyrovnaný, zodpovědný a týmový. Neměl by zbytečně přemýšlet nad nepovedenými zápasy, či obdrženými góly. Měl by si dokázat uvědomit svou chybu a měl by umět podržet své spoluhráče - tím myslím, že by jim neměl vyčítat jejich chyby, protože i ten nejlepši brankář chybuje a pak by se mu to mohlo od spoluhráčů jednou pořadně vrátit.

A jak byste charakterizoval sám sebe? Myslíte, že jste psychicky silný?

Sám sebe bych charakterizoval úplně jinak. Myslim, že má největši slabina je právě psychická nevyrovnanost, a právě proto obdivuju brankáře, kteří jsou psychicky silní.

Vy jste v téhle sezoně vlastně už neměl chytat, ne?

Ale jo měl, ale asi ne v Liberci a asi ne na extraligové úrovni. Bylo to mé rozhodnutí, protože jsem už nechtěl dojíždět z Prahy na tréninky. Vzhledem k tomu, že se zatím nepodařil transfer Ivana Ponomareva, tak jsem tu dál. Až dorazí Ivan, tak se uvidí…

Takže momentálně se florbalem opět bavíte?

No, když jsou výsledky, tak to člověka baví, no a když nejsou, tak to člověka štve. Aspoň tak to cítim já. Takže teď mě florbal docela baví.

Ve své florbalové kariéře jste už pár výsledků dosáhl. Kterého si ceníte nejvíc?

No jestli se tomu mému třináctiletému hraní dá říkat kariéra, tak si asi zatim nejvíc cenim třetího místa v extralize s SSK Future a prvního místa v extralize juniorů.

Co druhé místo na mistrovství světa?

Nezmínil jsem ho, protože pro mě osobně tento úspěch není cenný. Já si cením úspěchu, na kterém jsem se nějakým způsobem podílel a na MS 2004 v Curychu jsem byl jen náhradník. Nutno řict, že to, že jsem zůstal jen náhradníkem, byla má chyba. Nedokázal jsem se totiž v reprezentačním týmu nikdy zabydlet, vždy jsem se tam necítil dobře. Cítil jsem, že do kolektivu „hvězd“ nějak nezapadám a to se odráželo i na mých výkonech.

Takže i teď, kdy jsou vaše výkony jedny z nejlepších v extralize, je to pro vás uzavřená kapitola? Pokud by přišla nabídka, abyste šel chytat na MS v Praze, přijal byste ji?

Vím, že je to dost nereálná situace, ale tu nabídku bych určitě přijal. Už jsem teď taky o trošku starší a zkušenější, než jsem byl před třemi lety na MS, a tak bych možná atmosféru v reprezentaci vnímal jinak. Navíc teď jsou hráči v reprezentaci moji vrstevníci a většinu jich znám z extraligy, takže by mé začlenění do kolektivu asi nebylo tak těžké jako dřív. Prostě mé výkony ovlivňuje hlavně moje postavení v týmu. Jinak řečeno, potřebuji cítit důvěru od spoluhráčů.

Předpokládám, že v Liberci tu důvěru cítíte…

Ano je to tak, v Liberci důvěru od všech cítim a snažim se chytat tak, abych nikoho nezklamal. Letošní tým má proti tomu z minulé sezony víc naběháno. Myslím, že díky lepší fyzické kondici některé týmy porážíme. Také nesmím zapomenout na potřebné štěstí, které zatím máme a taky velkou touhu po vítězství.