Můžete se našim čtenářům představit?

Je mi 30, jsem z Liberce a závodím druhým rokem. První motorku jsem si koupil před deseti lety. Po zhruba třech letech jsem si poprvé vyzkoušel jízdu po Mosteckém autodromu a tam pochopil, že opravdová jízda na hranici svých možností je možná pouze na uzavřeném okruhu (pokud tedy má člověk aspoň nějaký pud sebezáchovy).

Od té doby závodíte?

V roce 2002 přišlo rozhodnutí, začít závodit, ale hned z kraje sezóny jsem se nepříjemně zranil a vpodstatě na rok byl mimo. Pochopil jsem, že v i v tomto sportu se vše musí dělat s chladnou hlavou a jakákoliv přemrštěná horkokrevnost sakra bolí… Když jsem se dal dohromady a lékaři ze mě vyndali všechno železo, vrátil jsem se na okruh a v roce 2006 konečně vyzkoušel jaké to je opravdu závodit.

Startujete za Motoracing Liberec. Co to je za klub a kdo v jeho barvách ještě závodí?

Team Motoracing Liberec jsme založili vlastně až letos a jsme v něm čtyři jezdci. Já, Petr Řezníček, Pavel Bouma a Michal Jiroš, který ovšem jede třídu do 600 ccm. My tři ve Volné nad 600 jezdíme na stejné úrovni, jednou je úspěšnější ten, jindy druhý. I když taková řežba mezi týmovými kolegy vlastně není úplně ideální..

Startujete na stroji Yamaha. Jste s ním spokojen?

S Yamahou jsem pro letošní rok nadmíru spokojený, i když to vlastně je první motorka, kterou jsem si kupoval jen podle toho, že se mi líbí a nehleděl na technická data. Váže se k tomu taková pikantní historka, ale tu bych si radši nechal pro sebe. Každopádně mi přinesla zrychlení oproti loňsku zhruba o 3 vteřiny na kolo, což mě katapultovalo z dvanáctých míst na úroveň prvních pěti.

Kdo vám dělá servisní tým?

Servisní tým si v podstatě děláme sami, od přezouvání pneumatik až po drobné opravy a samozřejmě využíváme hojně pomoci kamarádů, kteří nám třeba na závodech vaří a pomáhají s čím se dá. Jmenoval bych hlavně Leoše Kožušníka, Martina Kořínka a Pepu Lojdla, i když je jich mnohem víc…

Jaký máte závodní kalendář, kolik závodů chcete absolvovat?

Závodní kalendář obsahuje sedm závodů. Třikrát v Maďarsku a čtyřikrát v Čechách, což je dvakrát Most a dvakrát Brno. Letos jsem se poprvé vydal do Maďarska a byl jsem z okruhu nadšený. Bohužel si vše, až na nějaké drobnosti, platíme sami, takže jezdíme pouze závody v Čechách. I přesto jsme se všichni letos zrychlili a Pavel už má také pohár za třetí místo a Petr byl čtvrtý a pátý. Já měl letos zatím nejvíc štěstí, tak už mám dvě 3. místa, a jedno 4. a 5.I když jsem dva závody neabsolvoval, tak průběžně před posledním závodem v Brně, držím 4. příčku v celkovém pořadí.

Jak se dostáváte na závody?

Jezdíme vlastními auty s přívěsnými vozíky, případně Michal má autodopravu, tak využívá dodávku. Ale není to jen o závodech, jako v každém jiném sportu člověk musí i trénovat, takže těch kilometrů je nepočítaně. Až bych řekl, že z vlastní kapsy se to už táhne opravdu těžce, proto jsme rádi, že přišly i výsledky a konečně už se nám podaří někoho oslovit, kdo by měl zájem spolupracovat, protože všichni myslíme na příští rok ještě o kousek výš.

Jezdíte za Motoracing, ale v jiných barvách…

Jak jsem už říkal, drtivou většinu táhneme z vlastní kapsy, ale mně osobně pomohl Martin Kořínek z firmy E33, v jehož barvách jedu a díky němu jsem se jako jediný podíval do Maďarska a tímto mu chci fakt poděkovat, no a tajně doufáme, že Leošova proříznutá pusa nám taky pomůže sehnat víc takových fandů do silničních motorek jako je Martin.