Uplynulé týdny asi nebyly pro vás úplně nejšťastnější. Jak moc velkou teď cítíte úlevu, když už je konečně po všem?

Jsem moc rád, že ty tahanice skončily. Bylo to dost těžké období. Jsem šťastný, že jsme se s Prostějovem nakonec dohodli a že můžu hrát a hlavně zůstat v Liberci.

Kdybyste se ale měl rozhodovat podle finanční atraktivity angažmá, asi by bylo lepší zůstat na Moravě, ne?

To rozhodně, v tomhle směru se oba kluby asi nedají moc srovnávat. Ale u mě převážily jiné důvody. Nikdy jsem se tam pořádně nechytl. Navíc v týmu Kondorů se mi dařilo, líbí se mi v Liberci. Manželka také začala pracovat v Praze, odkud je to do Liberce pochopitelně blíž.

Co jste si myslel, když celá kauza vypukla? To zřejmě profesionálnímu sportovci na klidu nepřidá, když vpodstatě neví, kde bude hrát.

Určitě to bylo dost těžké. Kdybych musel zůstat v Prostějově, tak bych tam setrval, to by se nedalo nic dělat. Nakonec mi ale vyšli vstříc a za to jsem moc rád.

Během léta jste absolvoval přípravu s českým nároďákem před mistrovstvím Evropy. O šanci na start na téhle velké akci vás připravilo zranění. To zamrzí, že?

Spousta křídel se v repre zranila a kdybych byl zdravý, asi bych do Španělska odjel. Ale to zranění přišlo, nedá se nic dělat, takový je život. Mám natržený zadní stehenní sval. Ještě týden mám klid, pomalu se začnu protahovat. Uvidíme, co na to doktor.

Pokud vše zdárně dopadne, strávíte v dresu Kondorů první kompletní sezónu. Co od ní čekáte a s jakými cíly do ní vstupujete?

Já bych moc chtěl, abychom hráli takový basket, jak se o nás traduje. Že jsme mančaft, co táhne za jeden provaz, což uznává celá liga. Rád bych, abychom přitáhli více diváků do Tipsport Areny. S tím souvisí fakt, že musíme hrát dobře. Přeju si, aby ta sezóna byla minimálně tak dobrá jako loňská. Když bude lepší, tak se samozřejmě zlobit nebudu.