„Člověk musí být neustále soustředěný a se vším musí počítat. Při startu je na nebi třeba až 150 větroňů. Aby se nesrazily, musí se dodržovat přesná pravidla. Podobně jako na silnici,“ řekla česká vicemistryně Hana Vokřínková.

Česká reprezentantka může v příštím měsíci dále rozšířit svou sbírku úspěchů. Na plachtařském mistrovství světa žen ve francouzském Romorantinu bude obhajovat titul mistryně světa, který vyhrála před dvěma lety v Německu.

Jak vůbec závody větroňů probíhají?

Šampionát se skládá z jednotlivých závodů, které se bodují. Vyhrává pilot, který danou trať uletí přes určená místa v nejrychlejším čase. Kdo má po konci mistrovství nejvíce bodů, zvítězí.

To startují všichni kluzáci najednou?

Ano. V plachtění hodně závisí na aktuálních meteorologických podmínkách a všichni musí mít stejné podmínky. Motorová letadla vytáhnou všechny kluzáky na oblohu, kde všichni až do startu krouží. Poté se otevře odletová páska. Ale pozor. Otevřená může být i tři hodiny. Piloti si během této doby mohou sami vybrat, kdy vyrazí. Hodně záleží na taktice letu. Můžete si počkat na dobré stoupavé proudy. Vyhrát tak nemusí ten, kdo první dorazí do cíle, ale ten, kdo trať uletí v nejkratším čase. V letadle je jakási černá skříňka, která celý průběh letu zaznamenává.

Jak v kabině kluzáku poznáte, kde je ten správný stoupavý proud?

Pokud jste blízko země, tak podle jejího povrchu. Teplé proudy vznikají například nad loukami, které sluneční paprsky odráží a vznikají tak nad nimi teplé proudy. Třeba nad lesem je to opačně. A jsou místa, kde pilot stoupavé proudy předpokládá.

Větroně však většinou plachtí ve výšce převyšující jeden kilometr. Co pak?

Potom se orientujeme podle mraků. Pilot větroně musí mít velké teoretické znalosti z meteorologie. Vlhký teplý vzduch začne v určité výšce kondenzovat a tvoří se mraky. Ty správné poznáte podle tvarů a jejich vývoje. Pozor si však musíte dát na rychle se vyvíjející mraky, což může znamenat bouřku, které se musíte vyhnout. Bouřkový vír by mohl větroň třeba i rozlámat. A pokud jste ve výšce a vzduch je suchý, vyhledávání teplých proudý je mnohem těžší.

Takže nejlépe se pomocí teplých stoupavých proudů létá v létě. A co v zimě?

Nelétá se, nebo se jezdí na jih. A na podzim se zase využívá převážně vlnové proudění. V České republice se tak nejčastěji plachtí z Jeseníků či Krkonoš přes Jizerské hory do Polska.

Jak to vypadá s teplotou v klabině?

Na každých 100 metrů výšky se o 0,6 stupně ochladí, takže ve velké výšce může třeba i mrznout. Záleží také na ročním období. A pokud svítí slunce, může být v kabině jak ve skleníku. A v průběhu letu se může mráz střídat s velkým vedrem. Musíte dobře zvážit, jak se obléknout, protože v letadle si už můžete maximálně nandat či sundat kulich nebo rukavice.

Jak jste se vůbec k plachtění dostala?

Oba mí rodiče létali. Já jsem vlastně dětství strávila v Hodkovicích nad mohelkou na letišti. A plachtit se učím od patnácti let.