Archeologické vykopávky, jež vedly k objevu ženských ostatků, pochovaných v hedvábné čepici a s vyčnívajícím předním zubem, vedl profesor Dariusz Poliński z polské Univerzity Mikuláše Koperníka. Informoval o tom deník Daily Mail. Tělo bylo pohřbeno spolu se srpem, jenž byl umístěn v poloze, napovídající tomu, že se pozůstalí obávali zmrtvýchvstání zesnulé.

Když Evropě vládl strach z upírů…

„Srp nebyl položen naplocho, ale byl umístěn na krku takovým způsobem, že kdyby se zesnulá pokusila vstát… usekl nebo uřízl by jí hlavu," řekl Poliński Daily Mail.

Strach z upírů se začal rozmáhat mezi občany východní Evropy v 11. století a podle časopisu Smithsonian magazine vedl k nejrůznějším protiupírským rituálům spojeným s pohřbíváním mrtvých, aby se tak zabránilo tomu tomu, že se „někteří lidé, kteří zemřeli, vyhrabou z hrobu jako krev sající monstra, terorizující živé“.

V 17. století se takové pohřební praktiky staly v reakci na ohlášenou „prudce se šířící upírskou nákazu“ běžnými v celém Polsku, o čemž informoval už v roce 2018 web Science Alert. Hysterie z nemrtvých v té době zachvátila celou Evropu včetně českých zemí, a to i přesto, že tehdejší církev již vampýrismus odmítala jako projev tmářství.

Ať se nevrátí

Příznačné bylo také to, že až na nepočetné výjimky byly z upírství viněny zejména ženy, které se považovaly za snadněji ovládnutelné démonem. Důkazem o tom je i nález z českých zemí, kde archeologové v roce 2000 našli v Českém Krumlově na starém hřbitově ze 17. století ženskou kostru s lebkou uloženou mezi kolenními klouby, s chybějícími třemi krčními obratly, s překříženýma rukama, jež byly kdysi zřejmě svázány (pravděpodobně růžencem), a s kamenem v čelistech. Další velké ploché kameny jí zatěžovaly končetiny.

Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu
Upíří kněžna? Postava Drákuly prý byla napsána podle Eleonory, žila v Krumlově

To vše nasvědčovalo snaze zabránit mrtvé, aby se vrátila nazem v podobě upíra. „Další způsoby ochrany před návratem mrtvých zahrnují uříznutí hlavy nebo nohou, položení nebožtíka obličejem dolů, aby se zakousl do země, spálení nebo rozbití ostatků kamenem,“ řekl Poliński listu New York Post.

Mezi další protiupíří pohřební praktiky patřil známý dřevěný kůl nebo třeba kovová tyč zatlučená do hrudníku zemřelého. Ostatky nalezené v Polsku byly kromě srpu přes krk „zajištěny proti návratu“ ještě visacím zámkem na noze.

Obraz Ghúlové od Eugenea Rogera. Podobným ghúlem byl i Micohlav, tajemný žamberský přízrak, který vstával z hrobu a ohryzával mrtvoly
Tajemný upír ze Žamberka: Kdo byl hrůzný Micohlav, ohlodávající za nocí mrtvoly

„Na palec od nohy byl zavěšen visací zámek a takto upravený palec byl připevněn k levému chodidlu kostry,“ řekl Poliński Daily Mail. Opatření podle něj mělo symbolizovat „uzavření životní etapy bez možnosti návratu“.