Jak končí padající hvězdy?

Množství lidí v srpnu bolí krční páteř – to od toho, jak usilovně zaklání hlavy, aby spatřili každoroční nebeské divadlo. Oblohu plnou padajících hvězd. Zda se při pohledu na ně plní přání, zůstává záhadou. Ovšem odpověď na otázku, co se s těmito vesmírnými tělísky stane, když předvedou svůj výkon na nebi, přináší v pořadí desátý díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí. Většinou zcela zaniknou.

Může člověk zapomenout jezdit na kole?

Předně je potřeba říct, že i když lidé mluví o padajících hvězdách, ve skutečnosti o žádné hvězdy nejde. „Padající hvězdy jsou pouze lidovým označením meteorů. Ty s hvězdami nemají nic společného. Daný jev je způsoben tím, že nějaké meziplanetární těleso vletí do zemské atmosféry a při tomto průletu se prudce zahřeje. Vzduch kolem něj se tak rozehřeje, až se „rozsvítí“ – my tedy na Zemi nevidíme přímo hořící těleso, ale prudce zahřátý vzduch kolem něj. Většina tělísek jsou prachové částice, které se uvolnily povětšině z komet,“ popisuje astronom a ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Příkladem meteorů jsou například perseidy, pozorovatelné v srpnu. „Jak Země obíhá Slunce, prolétá i proudem podobných prachových částic - meteorickými roji. Přesně takovým proudem jsou perseidy. Tyto částice se v minulosti uvolnily z komety, která obíhá Slunce. A jak letí, tak za sebou trousí prachová zrnka. Jde vlastně o takovou řeku částic. A Země do ní v jistém období vstoupí," nastiňuje Dušek.

V drtivé většině případů jde o rozměrem velmi malá tělesa. „Lze je přirovnat k zrníčkům cigaretového kouře, maximálně tak k zrnkům písku. Ty většinou při průletu zemskou atmosférou beze zbytku shoří,“ říká Dušek.

Meteory ovšem mohou být i větší. „Můžou dosáhnout až velikosti jeden metr v průměru. Takové pak zvládne průlet zemskou atmosférou přežít, i když se hodně roztaví. Nakonec se jeho pohyb zbrzdí a dopadne na zemský povrch jako takový kámen – tomu se říká meteorit,“ uzavírá Dušek.