K neúprosné statistice nehodovosti na železničních přejezdech přispěla mimořádná událost ve Stráži nad Nisou. Ve středu 21. června se zde střetl osobní vlak s nákladním autem, který převážel bagr. Z 65 cestujících, mezi kterými nechyběly ani děti, se jich 21 zranilo, a to 12 lehce a devět z nich utrpělo středně těžké poranění.

Podle prvotních odhadů se výše škody vyšplhala na 1,6 milionu korun. Milionová škoda vznikla na vlaku, půl milionu na trati a 100 tisíc na nákladním automobile. „Drážní inspekce zahájila vlastní šetření této mimořádné události včetně zpracování závěrečné zprávy. Ze zákona na to má dvanáct měsíců, nicméně věřím, že to stihne dříve,“ sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Nehodu zachytila i kamera, nicméně ze záznamu s nižší kvalitou není jasné, jestli byla signalizace funkční. Nepomáhá tomu ani úhel záběru. „Příčinu a všechny související okolnosti této nehody nyní zjišťuje služba kriminální policie a vyšetřování libereckého územního odboru, která v této souvislosti už zahájila úkony trestního řízení pro důvodné podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti,“ informovala krajská mluvčí policie Ivana Baláková.

V rámci šetření provádí inspektoři mimo jiné analýzu zabezpečovacích zařízení, v případě Stráže nad Nisou se jedná o železniční přejezd zabezpečený světelnou výstražnou signalizací bez závor. „Podle našich statistik dochází celorepublikově nejčastěji k nehodám právě tam, kde nejsou závory. Na těchto přejezdech umírá největší počet osob,“ upřesnil Drápal. V Libereckém kraji se na železničních přejezdech od začátku roku událo pět nehod, v loňském roce to byly tři události. „Nejčastějším prohřeškem je ignorování světelné a zvukové signalizace přejezdového zabezpečovacího zařízení, nepřesvědčení se o tom, zda se k přejezdu neblíží vlak,“ doplnil.

Jak podotkl starosta obce Stráž nad Nisou Lukáš Beneš, k podobné nehodě tu došlo před třinácti lety. Tehdy se na železničním přejezdu srazil vlak, který přijížděl do zastávky, s nákladním automobilem. Řidiče náraz vymrštil ven z kabiny, strojvedoucí byl zaklíněn a hasiči ho museli vystříhat. Vyvázl jen s odřeninami. „Byla to rána. Vlaky tu mají slušnou rychlost, začínají brzdit až na přejezdu,“ zavzpomínal svědek nehody. Svou roli sehrálo hlavně počasí, kamion se kvůli sněhu na přejezdu zasekl a nestihl odjet.

K problematickým místům v Libereckém kraji patří i přejezd v Zákupech na Českolipsku. V 90. letech minulého století se zde odehrálo děsivé neštěstí, kdy mladý řidič osobního auta vjel na přejezd v době, kdy k němu přijížděl vlak. Ten následně auto tlačil, drtil přes 50 metrů daleko, až vůz i lokomotiva začaly hořet. V autě uhořel řidič i jeho přítelkyně.

„V rámci koncepčního posilování bezpečnosti na železničních přejezdech i v souladu s bezpečnostními doporučeními počítáme se zrušením přejezdu v Zákupech a jeho nahrazením mimoúrovňovým křížením silnice s tratí,“ informoval mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Podle Správy železnic každý přejezd vyžaduje maximální pozornost řidiče. Nemělo by hrát roli, zda je vybaven výstražnými kříži, signalizací či závorami. „Ročně investujeme do modernizace a zvýšení zabezpečení přejezdů zhruba dvě až tři miliardy korun. Ukazuje se, že největší smysl má právě závora jako viditelná překážka,“ podotkla Nela Friebová ze Správy železnic.

S rostoucím počtem nehod na železnici se rozhodly Správa železnic, České dráhy a Drážní úřad podepsat memorandum o dlouhodobé spolupráci s cílem právě tuto situaci vyřešit. První část kampaně odstartovala na sociálních sítích, s přicházejícím létem se zaměří především na nebezpečné chování mladé generace na železnici. Z dostupných údajů vyplývá, že mezi příčinami střetu s vlakem dominuje nerespektování pravidel ze strany chodců a řidičů. Statistiky rovněž ukazují, že počet úrazů osob ve věku do 26 let je nejvyšší za posledních 5 let. Podle generálního ředitele Českých drah Michala Krapince právě nákladní auta představují v těchto situacích nebezpečnou zbraň. „Loni se při nehodách na železničních přejezdech zranilo ve vlacích 17 lidí, včetně našich zaměstnanců. Věříme, že kampaň má smysl a splní svůj účel,“ řekl.

První fáze kampaně běží na sociálních sítích a je zaměřená primárně na děti a mládež. Poutavou formou představí prázdninové on-line desatero, tedy základní pravidla opatrnosti při pohybu na železnici. „Dlouhodobě společně usilujeme o snížení rizik a zvýšení bezpečnosti na železnici. Kromě úprav tratí, železničních vozidel a dalších opatření, která se systematicky realizují, je základním předpokladem pro prevenci úrazů opatrnost a respekt osob při pohybu v prostoru či těsném okolí dráhy," zdůraznil ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Vlaková neštěstí bývají častým námětem taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému. Jedno takové se uskutečnilo loni na podzim ve Frýdlantu a jeho aktéři se museli popasovat s více než stovkou zraněných lidí i s amputacemi končetin či jinými vážnými poraněnými. Záchranáři si museli poradit s mnoha úkony, ať již s vyproštěním několika lidí z havarovaného automobilu, nebo s vyproštěním a vyvedením zraněných cestujících z vlakové soupravy. Navíc museli reagovat i na netypické chování šokovaných cestujících. „Taktické cvičení bylo určené pro procvičení spolupráce mezi českými a polskými záchranáři. Ale nejenom mezi nimi, přidali se k nám i kolegové z Královéhradeckého a Olomouckého kraje nebo členové Armády České republiky a horské služby,“ dodal mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michal Georgiev.