Celý den na sjezdovce a pak do chalupy k teplým kamnům, případně topení. Takhle může vypadat naše téměř idylická představa o nejen vánočním pobytu na horách. Ne vždycky ale všechno probíhá tak radostně, vesele a idylicky. Stačí jen nepatrně malá chvilka nepozornosti a o těžký úraz je postaráno. K největšímu počtu úrazů dochází v Krkonoších, které jsou v České republice nejnavštěvovanější. Mezi nejčastější zranění patří zlomeniny, přičemž snowboardisté si většinou zlomí hlavně ruce nebo zápěstí a lyžaři dolní končetiny. Roste také počet poranění hlavy a páteře.

„Na sjezdovkách je vidět více lyžařů nebo snowboardistů s přilbami, ovšem i tak se objeví úrazy hlavy," řekl náčelník horské služby René Mašín.

To bohužel souvisí s vyššími rychlostmi na zledovatělých sjezdovkách, které jsou nad síly některých lyžařů, kteří si to nepřipouští. „I když na našich sjezdovkách na rozdíl od zahraničních nejsou povinné ani pro děti, většina lidí vnímá helmu jako vlastní bezpečnostní prvek a používá je až 95 procent lyžařů," dodal náčelník.

Na co hledět při výběru helmy?

Musím vědět, jak a co jezdím a podle toho vybírat helmu. Nejprve si musím uvědomit, že helma není jen módní doplněk.

1. Zamezení proražení a rozložení nárazu z bodu do plochy (z jakého materiálu je helma vyrobena, tloušťka skořepiny, bezpečnostní prvky)

2. Absorpce energie (jak může helma tlumit náraz)

3. Upevnění helmy (jak se dá helma připnout a z jakého materiálu je systém vyroben)

4. Řešení a počet větracích otvorů (Větrací otvory = Achillova pata helmy - nejkřehčí a nejzranitelnější místo (větve, kámen))

Lyžování bez helmy si troufne jen málokdo. „Lyžařská přilba je pro mě naprostou samozřejmostí. Před pěti lety jsem měla ošklivý úraz na sjezdovce. Srazila jsem se dalším snowboardistou. Ani jeden z nás neměl helmu ani páteřák. Oba jsme skončili s těžkým zraněním v nemocnici. Kdybychom měli přilbu, mohli jsme si ty týdny v nemocnici ušetřit," popisuje Martina Trošková z Jablonce nad Nisou.

Horští záchranáři donekonečna a bohužel marně opakují, že mnoho úrazů vzniká nepozorností nebo přeceněním vlastních sil, často pak i nedodržením základních zásad bezpečného pobytu a pohybu v horách.

Komplikovaná pomoc

Stane-li se úraz na horách, je poskytnutí první pomoci zraněnému často komplikované; jak kvůli nepřehlednosti terénu, tak i obtížné dostupnosti. V těchto případech pomůže Horská služba, která má k dispozici moderní techniku. Je proto důležité, aby zraněný či svědek události neprodleně telefonicky přivolal pomoc a záchranářům správně označil místo, kde se úraz stal. V době moderních technologií můžou lyžaři využít i jednoduché aplikace do mobilu, kterou si stáhnout na stránkách horské služby.

„Hlavní funkcí je právě rychlé a snadné přivolání pomoci nejbližší hlídky Horské služby v případě nouze. Tato funkce navíc není závislá na dostupnosti datového signálu, ale pracuje s lokalizací pomocí GPS. Aplikace dokáže rovněž odeslat Horské službě nouzovou SMS zprávu s přesnou polohou uživatele telefonu," doplnil náčelník.