„V současné době máme volná čtyři až pět lůžek. Na umístění ale čeká podle pořadníků mnohem více klientů," řekl ředitel azylového domu Speramus v Liberci Robert Prade.

Veřejnost si myslí, že azylové domy poskytují bezdomovcům „pouze" postel a teplo. „Pro klienty máme i další služby. Ke každému přistupujeme jednotlivě a jeho situaci řešíme komplexně," podotkl Prade.

Lidé, které přítomnost bezdomovců v ulicích obtěžuje, si přes zimu oddychnou. „Vůbec nechápu, proč neřeší bydlení mnohem dříve. Proč nezajdou do azylového domu už v létě. Tohle mě hrozně rozčiluje. Člověku samotnému, když toho bezdomovce v centru vidí, není dobře. O to víc, když se tu nabízí pomoc. Možná proto, že musejí být střízliví, a to se jim nelíbí," řekla Jana Suchanová.

Člověk bez střechy nad hlavou, aby mohl pobývat v azylovém domě, musí projít řadou procedur. „Nejprve ho čeká pohovor s námi, kde zjistíme jeho přesnou současnou situaci. Nastíníme si nějaký společný cíl. Například, jakou by chtěl práci a jak se k ní dostat," uvádí Prade a pokračuje: „To umístění není hned. Klient nám musí také donést zdravotní potvrzení, ve kterém je uvedeno, že nemá třeba žloutenku, tuberkulózu a podobně. Prostě, že není infekční. To někdy trvá i několik dní. Jindy si to klient zařídí i například během jediného dne."

V období Vánoc se veřejnost snaží lidem bez domova také více pomáhat. Do různých středisek nosí například oblečení nebo jídlo.