Samozřejmě jen v rámci jedné volební kandidátky! Pamatujete na poslední volby do poslanecké sněmovny a „osud" zhmotněný vůlí voličů, který poslal mimo politiku třeba dlouholetého poslance a ministra za ODS Ivana Langra a mnohé další?
Totéž se teď klidně může stát i na krajské úrovni. 5% přednostních hlasů je hranice relativně už snadno překonatelná. Pro lídry krajských kandidátek tedy nic jistého, naopak šance pro známe osobnosti ze spodní části kandidátky… Na druhou stranu to může zvýšit atraktivnost voleb pro občany a voliče a zvýšit tak volební účast, a to je jenom dobře.
Bohužel však zatím stále nebyla voličům dána možnost korespondenčního hlasování, neboli možnost hlasovat prostřednictvím pošty bez povinné návštěvy volební místnosti, ani možnost hlasovat i v předstihu, tedy nikoliv jenom ve volební dny, tedy třeba už možná týden předem navštívit obecní úřad a odevzdat tam svůj hlas (jako např. ve Švýcarsku).
Krajům by slušel zemský model
Jaké vlastně budou či by být měly ony samosprávné kraje, kam se letos uskuteční již v pořadí 4. volby krajských zastupitelů? Byly ustanoveny vůbec první novelou české ústavy ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. v počtu 13 + Praha, po dlouhé politické diskuzi a v praxi podle mě osvědčily oprávněnost svého vzniku a existence.
Navíc zrušením okresních úřadů k 31. 12. 2002 a přenesením jejich činnosti na kraje a obce bylo rozhodnuto, že v ČR bude vytvořen tzv. spojený model výkonu veřejné správy, kdy pod jednou střechou krajů (a také obcí) bude vykonávána jak samospráva prostřednictvím voleným zastupitelů, tak i státní správa rozhodování o konkrétních právech a povinnostech podle zvláštních zákonů.
Podle mého názoru, správné rozhodnutí. I když po celou dobu existence tohoto modelu se objevovaly nejrůznější pokusy z pera pražských ministerských úředníků tento stav narušit.
Tu na ministerstvu dopravy vymýšleli jakýsi „dopravní úřad", tu kdysi na MV cosi jako malý „okresní úřad", jindy zase na MPSV třeba „sociální úřad", pozadu nechce zůstat ani ministerstvo průmyslu atd. … tedy jakési „výsadky" státu a posilování jeho vlivu na území obcí a krajů přímo řízené rezortním ministerstvem.
Všechny tyto dosavadní pokusy o rozbití spojeného modelu neuspěly, především pro odpor obcí a krajů. Je přece nesporné, že právě obce a kraje jsou nejblíže občanům a jsou proto schopny nejlépe řešit jejich problémy a vyřizovat jejich žádosti nejen v oblasti samosprávy, ale i státní správy. To přece bylo i cílem vzniku krajů a poslední reformy: přiblížit rozhodování co nejvíce občanům.
MPSV změnou agendy chybovalo
Přiznávám, že jsem nikdy nechápal (nakonec bohužel úspěšnou) snahu MPSV odejmout agendu sociálních dávek obcím a svěřit ji státním úřadům práce. Na jednotlivých obcích přece nejlépe znají sociální situaci svých občanů a systém jako takový přece fungoval bez větších problémů, na rozdíl od současného stavu, když navíc úřady práce jsou teď spíše ne zrovna bezproblémovými výdejnami dávek, když přitom byly zřízeny kvůli něčemu úplně jinému.
Vzor hledejme u sousedů v Německu
Pokud jde o budoucnost krajů jako vyšších územně samosprávných celků, jsem osobně naopak příznivec úplného a co do pravomocí i komplexního zemského modelu.
Jedná se tak, tak trochu, o německý model, kdy by nejlépe veškeré činnosti v oblasti veřejné správy byly vykonávány v jejich gesci, koneckonců klidně i agenda zmíněných úřadů práce … proč ne!
Kraje by prostě podle mě měly (a čím dříve tím lépe) získat kompletní rozhodovací pravomoci v otázkách veřejné správy v daném regionu.
A jestli s něčím velmi aktuálně začít, tak třeba novým zákonem o územním členění ČR, když stále platný zákon z roku 1960! je už velmi překonaný a nerespektuje existenci samosprávných krajů.
Základním skladebním kamenem veřejné správy by přitom měly být obce s obecním úřadem s rozšířenou působností. Právě v souvislosti s nadcházejícími volbami do krajských zastupitelstev by bylo vhodné o budoucnosti krajů více mluvit a diskutovat.
Ministerstva mají řešit, ne rozhodovat
Ministerstvům jako ústředním orgánům státní správy sluší především metodická a normotvorná činnost, jak předpokládala i 3. fáze reformy veřejné správy, která bohužel nebyla nikdy naplněna.
Nikoliv činnosti rozhodovací, třeba o odvoláních (což se teď děje pokud jde o MPSV a rozhodování o sociálních dávkách), a jejich krajské a regionální „výsadky" a jejich pravomoci bych spíše omezoval a rušil, než rozšiřoval …
Kraje a krajské úřady (a také obce) to zvládnou prostě lépe!
Jiří Němec. Autor je právník, působí ve veřejné správě a vyučuje ústavní a správní právo na VŠ.