Žijeme v době, kdy fotit je stejně běžné jako dýchat. Dokonce bych řekl, že v době sociálních sítí se focení pro spoustu lidí stalo smyslem života. Fotím, tedy jsem. O to víc máme všichni důvod zajít se podívat do Oblastní galerie Liberec, kde právě probíhá výstava Sudek, Funke, Drtikol… Česká a slovenská fotografie ze sbírky PPF. Při pohledu na všechny ty slavné fotografie naší dávné i nedávné historie člověka nepřestává fascinovat, kolik času, úsilí a fantazie muselo doprovázet jejich vznik.

Obzvlášť takového ignoranta, jako jsem já, pro kterého fotografování znamenalo vždy jen stisknout spoušť. Vzpomínám, jak jsem na žurnalistice trpěl, když nás nutili vyvolávat v temné komoře film. Vývojka, ustalovač, navinout do tanku… byly to pro mě bez přehánění doslova minuty hrůzy. Jistě si dokážete představit, jak jsem vděčný za to, že mohu žít v době plně rozvinuté digitální a čím dál tím víc mobilnější fotografie. V souvislosti s právě konanou výstavou jsem si také vzpomněl na pana profesora Zdeňka Kirschnera, historika a teoretika literatury a fotografie, který nás na škole učil dějinám fotografie. Nebo spíš nám o nich vyprávěl.

Velmi zajímavě a poutavě bylo to jako když posloucháte nějaký pořad na Vltavě. To v kombinaci s časem jeho předmětu pozdní pondělní odpoledne mělo občas za následek, že jsem při jeho hodinách sem tam usnul… Ale i tak si dodnes pár věcí pamatuju třeba jak nám pan profesor vyprávěl o Sudkovi nebo jak nám kladl na srdce, abychom aspoň jednou přespali na Bezdězu a počkali si tam na východ slunce. Rád bych touto cestou panu profesorovi dodatečně poděkoval a také popřál všechno nejlepší k jeho 90. narozeninám, které oslaví už tuto sobotu. A vy se bez ohledu na to, jak moc fotografie utváří váš život běžte podívat na výstavu do Lázní. Opravdu je se na co dívat.

Autor je bloger na jizersketicho.cz