Vážený pane Feniči, 

v minulém týdnu jsme zaznamenali vaše vyjádření ohledně žalostného stavu Kina Varšava a nezájmu zdejší politické reprezentace o kulturní dění v Liberci. Myslíme, že se v této věci hluboce mýlíte, a proto jsme se rozhodli zaslat vám tento otevřený dopis. V první řadě byste měl vědět, že v Liberci všichni žijeme sportem a nějaká kultura zde nikoho, s výjimkou pár pomatenců, nezajímá. Proto nás jen těžko můžete obviňovat z toho, že se nestaráme o nějaké Kino Varšava. Popravdě řečeno, o jeho existenci jsme se dozvěděli až od vás. Mysleli jsme si, že už je dávno zbourané. Vzhledem k tomu, že do centra města vůbec nechodíme volný čas trávíme buď v nákupních centrech na okraji města, nebo na horách, bylo pro nás velkým překvapením, že Kino Varšava ještě stále stojí. Nejdřív nám nebylo úplně jasné, na co bychom v Liberci potřebovali další kino už tady máme dvě a to nám přece bohatě stačí. Když jsme se ale podívali na program kina Varšava, rychle jsme vše pochopili. Je to prostě a jednoduše doupě několika odpadlíků, kteří si tam za naše peníze pouští filmy pochybné kvality o Romech, homosexuálech a uprchlících. To vážně chcete, abychom něco takového podporovali z našich daní?! My v Liberci stojíme pevně oběma nohama na zemi. Takže na radnici nevyvěšujeme žádnou tibetskou vlajku, ale pěkně prapor Bílých tygrů! A Libe, a Libe, a Liberec! Dále vytýkáte našim politikům, že se nezajímají o kulturu a neúčastní se žádných kulturních akcí. Nevíte, co by tam asi dělali? Potkali by tam jen pár zoufalců, všichni důležití lidé chodí u nás přece na fotbal a na hokej. Ti méně důležití na volejbal. Takže opravdu nechápeme, čemu se divíte. Sport u nás opravdu milujeme, tak moc, že jsme za naše peníze nechali postavit hokejovou arénu, nebo se všichni zadlužili až do konce života, jen abychom mohli uspořádat mistrovství světa v lyžování. Liberec sobě. Věříme, že vám náš dopis pomohl pochopit, jací doopravdy jsme a až sem příště pojedete, vezmete si s sebou kolo nebo lyže.

S přátelským pozdravem

Občané města Liberec