Ti mírně starší z vás si jistě vzpomenou, jak se krátce po sametové revoluci říkalo, že Západ doženeme nejpozději za dvacet let. Téměř po třiceti letech už ale všichni dobře víme, že dvacet let nám stačit nebude. A nechci kazit nikomu světlé vyhlídky, ale obávám se, že nám nebude stačit ani dalších dvacet let. Ani dalších dvacet let. A ani dalších dvacet let. Myslím, že lidstvo dřív osídlí Jupiter, než se nám povede dohnat Západ. Abychom si rozuměli, nemám na mysli ani tak materiální stránku věci, jako tu duchovní. Co mě vede k tak ponurému konstatování? Naprosto drobnost a prkotina, ale jak se říká, ďábel je ukrytý v detailu. V pátek proběhly v Paříži oslavy dobytí Bastily. Na samý závěr na Champs-Élysées vystoupila francouzská armádní pochodová kapela a před hlavní tribunou, na které kromě nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona seděl také nový americký prezident (nevím, jak vy, ale když to píšu, pořád se musím štípat, aby mi došlo, že to není jen hodně zlý sen) Donald Trump, předvedla působivou interpretaci největších hitů francouzského elektronického dua Daft Punk.

Bylo pro mě hřejivé pozorovat, jak Macron téměř hned poznal, jaká hudba hraje a zároveň s pobavením sledovat Trumpa, jak se mračí a vůbec nechápe, co se děje. Mnohem horší bylo ale pro mě zjištění, když mě napadlo, jestli by se něco takového mohlo stát u nás. Nemohlo. Zná Miloš Zeman Daft Punk? Zná Zaorálek Daft Punk? Zná Babiš Daft Punk? Je vůbec tady nějaký politik, kdo zná Daft Punk nebo ještě hůř, kdo poslouchá Daft Punk? Kolik lidí vlastně v naší zemi zná Daft Punk? A tak je to v duchovních věcech mezi Západem a námi úplně se vším. Rád bych se pletl, ale obávám se, že se to nikdy nezlepší. O to víc vděčný jsem za každý den, kdy naše země může být ve stejném klubu se zeměmi, které Daft Punk znají a poslouchají. Jmenuje se Evropská unie.

Autor je bloger, jizersketicho.cz