Podle Ivana Langra, náměstka libereckého primátora, který za vyhláškou stojí, si od toho město slibuje uklidnění sousedských sporů a omezení výnosného byznysu s chudobou. Doplatky na bydlení totiž inkasují majitelé budov, jejichž vybavení a prostory většinou neodpovídají vysokým nájmům, které nájemníci platí. Proti vyhlášce se ostře vymezila například Asociace romských představitelů Libereckého kraje. Její ředitel David Beňák tvrdí, že zavádění bezdoplatkových zón se jeví jako slepé řešení, neschopné individuálně reagovat na konkrétní situaci jednotlivců a rodin.

Nejohroženější jsou podle něj vždy zvláště zranitelné skupiny obyvatel rodiče s dětmi, matky samoživitelky, senioři nebo lidé se zdravotním postižením. Jak ale řešit situaci jinak? Alternativou může být domluva s majiteli konkrétních budov. Podobný postup zvolili třeba v sousedním Jablonci. Město monitoruje zhruba 20 objektů, kde žijí občané s kumulovanými sociálními problémy. Primátor Milan Kroupa proto začal jednat s majiteli objektů, u kterých zaznamenali stížnosti lidí z okolí a situace se tam podle něj poté velmi rychle zklidnila.

Jenže tak se dá vyřešit jen jeden doprovodný problém, ten, co je vidět z venku, tedy nepořádek nebo hluk před domem. Situaci nájemníků, kteří často nemají jinou alternativu bydlení, to nezmění. Vedení Liberce šlo podle mě správným směrem. Dostatečně se angažovalo a lidem, kteří o to stáli, pomáhalo najít nové bydlení. V současné době tak ve Vojanově ulici 138 bydlí už jen jedna rodina, která má velkou šanci získat bydlení v programu Housing First, což je sociální bydlení pro nejpotřebnější.