Varšava tak znovu potvrdila svoji unikátnost, protože organizátoři měli své specifické nároky, a zároveň se potvrdila i potřeba kina jako alternativního a multimediálního kulturního prostoru. Je proto škoda, že se stále nedaří posunout rekonstrukci kina blíže realitě.

Je až neuvěřitelné kolik kulturních akcí se v kině podařilo za dobu, kdy došlo k jeho znovuotevření partou nadšenců, zorganizovat. Nutno podotknout, že vše probíhalo za provizorních podmínek. V kině bez podlahy a topení se totiž promítaly filmy a pořádaly koncerty i v zimě, a přesto veřejnost zájem neztratila. Dalo by se tak říct, že se prostor kina už dostatečně osvědčil.

Provizorní podmínky jsou ale návštěvníci a umělci schopni snášet jen určitou dobu. Do kina, kde je zima, půjdete jen jednou, protože vám nachlazení nebude stát za to. Stejně tak hudebníci, kteří budou mít problém s rozvody, si další hraní rozmyslí. Důkazem může být fakt, že chybělo málo a celé vysílání v rámci projektu Eurorádia z Liberce se odpískalo. Hostující produkce totiž týden před akcí zjistila, že je v kině zastaralá kabeláž. Podivovala se, jak je množné, že jen pár desítek metrů odtud sídlí magistrát, a přitom v kině nejdou připojit běžné technologické sítě. Nakonec se ale naštěstí vše podařilo připravit.

Aby ale mohlo kino v budoucnosti dosáhnout na podobně důležité projekty a neztratilo zájem publika, je potřeba aby se zrekonstruovalo. Politické vedení města tak musí konečně vyčlenit peníze na jeho opravu a splnit tak jeden z předvolebních slibů.