Polští politici očekávají, že v roce 2050 bude v okolí hnědouhelného dolu Turów blahobyt, dostatek pracovních míst a krásné rekultivované prostředí. Nejraději by, aby transformaci tohoto uhelného regionu zaplatila Evropská unie ze svého fondu. Shodli se na tom minulý týden na konferenci v Bogatynie.

Zároveň ale dodali, že těžit uhlí v Turówě chtějí až do roku 2044 a nikdo jim nebude diktovat, jak by měl odchod od uhlí v Polsku vypadat. Jelikož proběhlo setkání místních politiků, starostů a manažerů polské energetické společnosti PGE bez účasti veřejnosti, nikdo jim nemohl připomenout, že jejich představy, o tom jak bude region vypadat za 30 let se vylučují s jejich plány využívat uhlí až do zmiňovaného roku 2044.

Samotná rekultivace těžební jámy a její přerod na jezero má podle dosavadních propočtů trvat 30 až 100 let. Pokud tedy Poláci budou těžit v dole až do konce, nemohou čekat, že 6 let po ukončení těžby bude místo díry rekreační areál, kam budou mířit místní i turisté z okolí jako v případě Berzdorfer See, která také bývalo hnědouhelným dolem.

Stejně tak pracovní místa a příležitostí pro horníky nebudou přibývat tak rychle, jak si Poláci myslí. Nerealistické představy prezentují hlavně politici a energetičtí manažeři, kteří malují budoucnost místních horníků na růžovo. Pokud ale neodejdou od uhlí dřív, jejich budoucnost bude spíš nejistá a černá.