Když lidé bydlí, chtějí to mít v okolí krásné. Když navíc bydlí ve městě, chtějí kolem sebe mít alespoň kus přírody. Není nic povznášejícího, než si po všedních dnech hektického života užít trochu čerstvého vzduchu, projít se lesem nebo se opalovat na louce.
Pravda, obyvatelé sídliště na Horní Proseči získali bydlení díky tomu, že územní plán rozhodl o zastavitelnosti místa. A tak na okraji Jablonce vyrostlo dosud klidné sídliště, kde dávají lišky dobrou noc nejen obrazně. Nyní zdejší obyvatelé chtějí, aby se město vzdalo sousedících možných stavebních pozemků o výměře nějakých tří hektarů.
Jen podle rychlého průzkumu inzerátů se za metr stavebního pozemku platí třeba na Rádle až 1600 korun za metr, ve Vrkoslavicích chce majitel za metr dokonce tři a půl tisíce korun.
I když se cena zprůměruje a podhodnotí a město by prodalo z celkové plochy třeba jen 20 tisíc metrů, městská kasa si může přijít na desítky milionů korun. A to je velké lákadlo. Nejen pro politiky i developery, nýbrž i pro relativně bohaté Jablonečany.
Nejprve by však mělo město vyřešit problém s překladištěm odpadu na Horní Proseči. Až se přesune jinam, nejlépe do plánovaného stanoviště v bývalé výtopně Brandl, může pomýšlet na výstavbu ať již rodinných nebo bytových domů v místě. Navíc má město připraveny další pozemky, kde se může stavět a kde není tlak sousedů tak silný.
V budoucnosti lze ale předpokládat, že Horní Proseč projde stavebním boomem. Někteří politici se totiž netají snem propojit Jablonec s Libercem do jednoho monolitu, byť pod dvěma samosprávami. Kus přírody s možností aktivní relaxace by však měl zůstat i v této lokalitě. Parafrází jistého televizního spotu: protože bez přírody a pohybu není život.
