Není tomu tak dávno, kdy regionální pobočka Hnutí OBRAZ v Liberci promítala na náměstí záběry z českých klecových chovů, odkud pochází 90 % českých vajec. Liberečané mohli spatřit slepice odrané z peří až na kůži, malé přeplněné klece a nosnice stojící na drátěné podlaze nebo na rozkládajících se tělech slepic. A kromě toho také podepsat petici proti chovu slepic v klecích. Hnutí se rozhodlo po předchozím úspěchu v podobě prosazení zákazu kožešinových farem zaměřit na klecové chovy a během letošního roku chce dosáhnout zákona, který by je zakázal. Spouští kampaň Slepičí tour, do které se zapojila široká veřejnost. Jak to funguje?

Přihlášený dobrovolník se vyfotí s jednou z plyšových slepic u dominanty svého města a odpoledne slípku doveze dalšímu v pořadí. Cíl kampaně je jasný: ukázat politikům, že česká společnost vyspěla na takovou úroveň, že jí není lhostejné utrpění jiných živých tvorů. Podle členů této neziskové organizace degraduje chov v klecích živá zvířata na stroje na vejce bez ohledu na míru utrpení. Drůbežáři se ale kritice brání a poukazují, že do přestavby technologií už museli investovat před rokem 2012, když začala platit eurosměrnice pro tzv. obohacený klecový chov.

Nicméně budou muset reagovat na veřejné závazky velkých obchodních řetězců jako jako Lidl či Globus. Slíbily, že nejpozději do roku 2025 přestanou prodávat a ve svých výrobcích používat vejce z klecových chovů. Zda se podaří politiky přesvědčit, ukáže teprve čas, jelikož kampaň odstartuje koncem května. Jako inspirace či vzor mohou sloužit sousední země. V Rakousku je klecový chov zakázaný, a v Německu počet držených slepic v klecích klesá na minimum. To, že téma klecových chovů rezonuje i v liberecké společnosti, dokazuje naplněná kapacita tour a zapojení dobrovolníků z Libereckého kraje. Nikoho nelze násilím nutit, aby finančně přispěl nebo se aktivně zapojil, ale zamyslet se nad utrpením těchto zvířat a případně podepsat petici je to nejmenší, co může udělat pro zlepšení jejich životních podmínek.

Ano, klecový chov je špatný a zákon by ho měl zakázat, ale v tomto případě by měli politici myslet i na chovatele a na to, jaký bude mít zákaz na ně dopad. Jako možné řešení se nabízí finanční kompenzace, ať už od státu či z fondů Evropské unie, jako tomu bylo u zrušení kožešinových farem.