Plýtváte? Bezesporu si myslíte, že ne. I já si to myslel. Přitom jsme ještě donedávna plýtvali všichni. Halíře dělají talíře, říká jedno úsloví a malá pravidelná útrata sebere nakonec slušný balík. Teď už i já vytahuju přes víkend, kdy jsem pryč, router ze zásuvky, protože přece není nutné šířit wifi po bytě v době mé nepřítomnosti. Zamyslím se, zdali si musím dát kafe na nádraží, a naštěstí mi jeho cena, zejména v Praze, obvykle ušetří pár desítek korun. Za měsíc je to pár stovek a za rok pár tisíc. Měli jsme se extrémně dobře a mohli jsme plýtvat. Dokonce tak, že jsme vyhazovali jídlo.

Pokud stále vycházíte, buď máte dobrý plat, což vám přeji, nebo jste omezili nějakou zbytnost. Jako já kávu na nádraží. Uvažujeme logicky a začínáme šetřit. Pozdě, ale přece. Drahota nám ukázala, že byť ne všichni, tak mnozí stále ještě máme rezervy. V ústeckých Trmicích, kde bylo loni 35,29 % obyvatel zatíženo exekucí, se asi šetří špatně.

Potravinová sbírka v Litoměřicích.
Potravinová sbírka na Litoměřicku zabrala. Přesto se jídlo vyhazuje

Naprosto stejné je to s městem, ve kterém žijete. Ještě donedávna pravděpodobně plýtvalo ve velkém a teprve teď někdy až zoufale hledá úspory. LED osvětlení je známé dlouho, ale na ulicích stále svítí jedovatě žlutým světlem sodíkové výbojky se slušnou spotřebou. Litoměřice už desítky let pracují na projektu geotermální energie. Už zde „navrtali“ zemskou kůru a utratilo se přes miliardu korun, ale k místním nedoputoval ani joul tepla.

Není to čistě vina města, které se snad opravdu snažilo, ale nastavením systému. Úředníkům, mnohdy nekompetentním, to v lepším případě bylo jedno, nebo v horším rovnou házeli vědátorům klacky pod nohy. „Někdy jsem i čtyřem různým ministerským náměstkům během jednoho roku znova od začátku vysvětloval, k čemu je geotermální energie dobrá a proč by se měla podpořit,“ řekl mi jeden z vědeckých pracovníků a v soukromé debatě přiznal naprostou nekompetentnost ministerských úředníků. Jenže takových sedí na ministerstvech, v radách a zastupitelstvech stále hodně. Rozhodují o cizích penězích a hospodaří s nimi v naprostém rozporu s tím, jak by hospodařili s vlastními. Loni dlužila nadpoloviční většina obcí, konkrétně 52,1 % z celkového počtu 6 254. Dobrá zpráva je, že celkový dluh klesá.

Zatímco v roce 2012 dlužily obce celkem 90 miliard korun, loni to bylo 60,6 miliardy. Dost možná, že drahota nás konečně vrátí z konzumu a plýtvání zpět k vědomé skromnosti. Půjčit si na luxusní hodinky, dovolenou nebo nové auto může být cesta k exekuci. Půjčujeme si na kde co, celkem občané ČR dluží neuvěřitelných 3,14 bilionu korun, což znamená zhruba 300 tisíc na každého z nás včetně kojenců a důchodců. Možná nás drahota obohatí o poznání, že fakt nemusíme mít všechno.