A máme tady malé kulaté narozeniny. Teda vlastně velké kulaté, protože žádné jiné kulaté nebudou. Pokud nebudu rodit v padesátém týdnu, ale to by nikdo nechtěl, ani vy. Trochu si připadám jako nechtěné zboží. Jo, vlastně ne!!! Teď v týdnu jsem šla jednou večer nakoupit a nějaký pán, uznávám, že měl trochu upito, ale proč by neměl, když může, že? No a ten pán se na mě nalepil a začal mi lichotit. Měla jsem kabát a on pajdal spíš za mnou. Když se mu mě podařilo dohnat, zašilhal dostatečně dlouho na mé břicho, abych si toho mohla všimnout. „A teď jste zklamanej, co?" „Najednou už vás nezajímám." A on na to: „Právě že naopak, máte překrásnou těhotenskou přitažlivost!" A pak jsem honem rychle utekla. Ale značně potěšena. To koukáte, co? Zapomněla jsem to říct pánovi, kterého je Dítě napůl. Má tolik práce, že se vůbec nevidíme. Tak doufám, že si to přečte a zavolá mi. A bude žárlit. Pořád mu říkám, že teď už mě nemůže opustit, teda dokud jsem těhotná, neboť by mi už nikdo cizí neuvěřil, že je Dítě právě toho nového. A vida. Třeba bych se chytla. No tak to by bylo rychlé shrnutí mého intimního života. Jinak fyzická práce už skoro úplně odešla. Ale mám spoustu práce vsedě. Bohužel mi to vůbec nemyslí a nic se mi dělat nechce. A veškerá má snaha končí tím, že pláču u Rosamunde Pilcher. Dobře, ne jenom u ní. Včera jsem plakala u Krásné pokojské. Dojalo mě, že Jennifer Lopez je tak krásná. A přitom má velkej zadek. Každý máme šanci. Jestli začne být ještě někdy jaro, nedej bože teplo, už nikdy nic neudělám. Ale alespoň nebudu mít nutkání čučet na telku. Ale co. Víte, co za všechno může? Moje prsa, protože se dotýkají břicha.

Autorka je herečka, žije a pracuje v Liberci