1.-20. týden

Výraz baby boom nepatří zrovna k mým nejoblíbenějším. A myslím, že málokterá nastávající matka chce slyšet to, že má dítě, protože ho mají všichni kolem. Většinou to tak je, že lidé podobného věku mají děti v podobném období. Takže to, že čekám dítě, není nic světoborného a neobvyklého. Těm, co to mají za sebou, gratuluji a těm, co to mají před sebou, taky. Právě započíná několikatýdenní seriál, se kterým vás, doufám, dovedu až k narození jednoho dítěte. Matek a těhotných je vždycky všude dost, ale ne všichni jsou připraveni na to, aby hodiny poslouchali, jak se vyvíjí jejich plod a jak se má jejich děťátko. Dětmi jsme byli všichni a dobře víme, jak je důležitá matčina přízeň, ale všeho moc.

Jak matek, tak dětí. Abychom se na začátek trochu seznámili. Čekám první dítě. Překvapení to nebylo a dítě je zatím chtěné. Třicet let je na prvorodičku v dnešní době tak nějak akorát. První tři měsíce proběhly bez komplikací. Zle mi bylo jen jedno jediné ráno a od té doby je mi fajn. Takže ne všichni zvrací den co den. Díkybohu. Zatím se nejvíc potýkám s fyzickými změnami a poznámky okolí, jako ty se nám ale zakulacuješ a podobně, nejsou zrovna to, co chcete slyšet.

Tento týden se se mnou pán, kterého je Dítě napůl, rozloučil se slovy: tak pa, ty moje opuchlino. Nezdá se mi, že bych byla citlivější, ale neměla jsem k slzičkám daleko. Takže abychom si to shrnuli. Pohybuji se cca někde v pátém měsíci těhotenství. Zatím pracuju normálně na 100 procent. O Dítěti toho ještě zatím příliš nevím a vlastně si ani neumím představit být matkou. Ale co je důležité, že všichni kolem vás, i ti, co děti nemají, přesně vědí, co a jakým způsobem máte jíst, chodit, pít, spát a tak podobně. Zatím se mi jenom zvětšila prsa a břicho vypadá, že spíš piju hodně piva, než abych čekala dítě. V mozku zatím žádné změny necítím. Ale třeba přijdou a já se přestanu smát ostatním hysterickým matkám. Uvidíme. Myslím, že bude legrace.

Autorka je herečka, žije a pracuje v Liberci.