Michael Canov je novým senátorem za okrsek Liberec

Ač je starostou Chrastavy, zřejmě největší sympatizanty má v Horní Řasnici. Tam totiž pro Michaela Canova hodilo hlas 100 % voličů. „Já jsem objížděl všechny starosty, aby mě v mojí kandidatuře podpořili, ale že to vezme kolega Haloun ve své obci takhle vážně, to jsem nečekal," neskrýval Canov údiv.

A podobné to bylo i jinde. Středoškolský učitel chemie a starosta v jedné osobě porazil svého protikandidáta Marka Vávru za Hnutí ANO ve všech městech a obcích. Vávra dosáhl nejlepšího výsledku v Příšovicích, kde pro něj hodilo do urny hlas 32,20 % voličů, na Frýdlantsku má pak podnikatel a majitel frýdlantského pivovaru největší oblibu zřejmě v Lázních Libverda, kde získal 28,94 %.

DRTIVÁ VÝHRA

Michael Canov jako kandidát Starostů pro Liberecký kraj tak druhé kolo senátních voleb zcela ovládl.

V součtu získal podporu 80,18 % voličů, zatímco Vávra jen 19,81 %. A aby toho nebylo málo, dostal Canov napříč republikou i nejvíc hlasů ze všech nových senátorů, přesně 16 579.

„Samozřejmě všem moc děkuji, vážím si toho a zároveň mě to trochu děsí, protože takový počet hlasů velmi zavazuje. Doufám, že nikoho nezklamu a že si moji kolegové nebudou časem rvát vlasy, že mi v kampani pomáhali," řekl napůl v žertu, napůl vážně novopečený senátor u slavnostního přípitku.

„Michael Canov si místo v Senátu zasloužil, odvedl kus práce a do své kampaně se položil. Neznám jiného kandidáta, který by už v 5.15 ráno postával v ulicích a rozdával lidem své vizitky," okomentoval se smíchem hejtman Martin Půta s tím, že podle něj je Canov bojovník, který se nebojí prosazovat svůj názor a to i třeba proti všem. „Právě takoví lidé jsou v Senátu zapotřebí, kteří jdou do věcí naplno," dodal Půta.

Canova jako svého protivníka ocenil i poražený Marek Vávra. „Byl to soupeř silný a korektní. Jeho mandát je silný a přeji mu, aby byl úspěšným senátorem, protože jeho úspěchy v Senátu budou prospěšné i regionu, který zastupuje. Zvláště jsem rád za jeho slib podpory Frýdlantska, které je mou srdeční záležitostí a zároveň všem slibuji, že se dále budu angažovat za rozvoj Frýdlantska, jako doposud. Mým voličům mohu slíbit, že jejich hlasy nebyly zbytečné a velmi mne motivují pro další práci ve prospěch rozvoje regionu," ihned po zveřejnění výsledků Vávra. K získání senátorského křesla poblahopřál chrastavskému starostovi i třetí neúspěšný kandidát Jan Korytář, který doufá, že i s pomocí Canova se mu podaří prosadit změnu rozpočtového určení daní, na které Liberec jako páté největší město v ČR tratí ročně několik stovek milionů Kč.

„Osobně jsem si myslel, že Jan Korytář postoupí do druhého kola, hodně mě překvapilo, že to tak nebylo. Myslím, že by to byl tvrdší souboj než s panem Vávrou," zmínil Canov.

TĚŽKÁ POHODA

Druhé kolo senátních voleb se neslo na Liberecku ve znamení klidu, místy až nudy. „Přišlo asi 17 % voličů," uvedla v sobotu v poledne Zdena Lanková, zapisovatelka jedné z komisí v Mníšku. „Lidi jsou asi otrávení, a ten kdo přijde, tak se diví, proč nás v komisi sedí tolik, že by na to stačili dva lidi," dodala a ukázala na hromadu časopisů, kterou členky komise za dva dny přečetly. Celková účast ve druhém kole byla na Liberecku 18,04 %, zatímco celorepubliková jen 15,4 %. Víc lidí k urnám než v obvodu Liberec přišlo už jen v Hodoníně, Olomouci a na Praze 6. „Myslím, že lidi se zajímají o veřejné věci čím dál míň, ke své škodě," podotkla jedna z voliček Petra Koutecká.

ROZHOVOR: Chci se zaměřit na nekvalitní zákony

Ústavně-právní výbor, to je přání Michaela Canova v Senátu

Novým senátorem za volební obvod č. 34 Liberec je Michael Canov. Svého protikandidáta Marka Vávru doslova převálcoval. Canov získal 80,18 %, Vávra 19,81 %, což je i největší rozdíl ve druhém kole v celé ČR.

Co říkáte takovému výsledku?

Je to hezký výsledek… (smích). Na druhou stranu je jedno, jestli jsem dostal 51,81 nebo 100 procent. Pro mě je důležité, že jsem se do Senátu dostal, teď už začne druhá strana mince, ta vlastní práce. Doufám, že nikoho nezklamu. Naštěstí mám na to šest let, takže to je dostatečně dlouhé období na to, aby si člověk nějakou pozici v Senátu vybudoval. Což není věc úplně jednoduchá, budu tam v podstatě něco jako bažant na vojně. Také mě zajímá, do jakého výboru se dostanu.

Vy sám máte zájem o jaký výbor?

Do výboru se člověk dostává hlasováním senátorů. Zajímal by mě Ústavně-právní výbor, jenže nejsem žádný právník, nicméně právo mě zajímá. Ale nevím, jestli se do něj opravdu dostanu.

Co vás vlastně motivovalo ke kandidatuře?

Vždycky jsem se zajímal o politiku, baví mě. V komunální politice jsem od revoluce, teď je čas jít dál a snažit se prosadit věci, které pomohou všem.

Všem? Chcete spasit svět?

Ne, to co mě láká, je práce na zákonech a odhalování chyb v nich. Jako senátor bych se chtěl zaměřit na to, aby zákony byly kvalitní a smysluplné. Jako starosta znám spoustu nesmyslných ustanovení z praxe, tak by mě bavilo zákony zlepšovat a pomáhat tak těm, kterým jsou určeny.

Místo starosty si ale chcete ponechat, je to tak?

Ano, starostu chci dělat dál, respektive dotáhnout alespoň teď ty dva roky do voleb. I když nevím, jestli se třeba zastupitelstvo v Chrastavě nerozhodne jinak, že už mě nebudou jako starostu chtít, ale myslím, že to neudělají… (smích). Přemýšlel jsem o tom dlouho, ale myslím, že kombinace starosta obce a senátor není až tak výjimečná. Třeba Jan Horník je senátorem už potřetí a zároveň je starostou Božího Daru od roku 1990. Nebo pan Kubera z Teplic, pan starosta Vícha z Bohumína, paní starostka Hamousová ze Žatce. Takže skloubit se to dá.

Vy jste ale obhájil i místo krajského zastupitele. Takže trojkombinace?

Víte, v krajském zastupitelstvu je veliký rozdíl v rozdělení práce. Jsou tam uvolnění a neuvolnění. Většina neuvolněných zastupitelů je v řadě krajských výborů, já ale nechci být v žádném výboru ani komisi. Chci být řadovým zastupitelem. Zvažoval jsem, že bych své místo na kraji postoupil dalšímu z kolegů, ale stejně bych na krajská zastupitelstva chodil, abych věděl, co se tam děje. Takže si mandát ponechám.

Na Liberecku přišlo k volbám 18 % voličů, čekal jste více?

Samozřejmě mě mrzí, že účast je tak nízká, je to velmi slabé. Na druhou stranu šlo o druhé kolo. Ne každý chce k němu znovu jít. U nás k tomu přispěla i ta věc, že si řada voličů myslela, že už je rozhodnuto. A pak účast snižuje i ta věc, že je řada voličů, která měla své favority, kteří nepostoupili a nechtěla dát hlas někomu jinému. Další věcí jsou nesmyslné volební obvody. Dokud nebudou senátní okrsky kopírovat okresy, tak k volbám bude chodit málo lidí. V Chrastavě se lidi dobývali do volebních místností, že chtějí volit do Senátu… vážně, bez legrace. Měli smůlu, u nás volby nebyly, stejně jako v Osečné, Hrádku nebo v Kryštofově údolí, protože my patříme do obvodu České Lípy a části středních Čech u Mělníka. Nepochopitelné.

Takže si myslíte, že kdyby mohli volit lidé i tam, byla by účast vyšší?

Určitě, bez pochyby. Myslím, že v Chrastavě by byla účast přes 40 %.

Jsou tedy podle vás nutná dvě kola u senátních voleb, nestačilo by jen jedno?

Souhlasím, stačilo by jen jedno. Jednak druhé kolo volby prodražuje, jednak vidíte sami, že ten mechanismus u voličů nezabírá. Mně by jedno kolo nevadilo. A to teď neříkám proto, že jsem vyhrál, podporoval bych to i bez toho.

Na co se chcete, kromě nápravy zákonů, v Senátu zaměřit?

Hlavně to bude o lobbování, ať už jde o silnici na Frýdlant, která stále není a je potřeba to trochu popohánět nebo o rozšiřování dolu Turów, který ohrožuje spodní vody na Hrádecku a Frýdlantsku. To jsou věci, které já jako senátor přímo nevyřeším, ale budu lobbovat směrem k příslušným orgánům, aby s tím něco činily. Co ovlivnit přímo mohu, to je případné navrácení části našeho území Polsku. I když nepředpokládám, že by se to do Sněmovny vůbec dostalo, ale pokud ano, tak v Senátu by to prošlo jen přes moji mrtvolu.

Jenže když Senát něco odmítne, tak to poslanci zase hravě přehlasují.

Takhle jsou, bohužel, nastavené parametry. To víte, že bych si uměl představit, aby veto Senátu mohla přehlasovat jen ústavní většina a bylo by to tak i správnější. Bohužel, to jsou věci, které se nastavily špatně už v začátku a teď s tím půjde těžko něco dělat. Neumím si představit, že by poslanci dobrovolně zvedli ruku pro takový ústavní zákon, to se nepodaří.

Nebojíte se, že vás Senát semele?

Podle mě tohle víc hrozí těm, kteří z obcí odejdou, zmizí z toho regionu. I to je jeden z důvodů, proč chci zůstat dál starostou a být v kontaktu s realitou.

Přemysl Sobotka byl před vámi senátorem za Liberecko 20 let. Troufáte si tam také tak dlouho vydržet?

To vůbec ne, myslím, že mi bude stačit těch šest let (smích)…

Ve druhém kole jste dostal nejvíc hlasů z celé republiky. Jste na sebe pyšný?

To mě překvapilo. Asi se tam sešlo víc vlivů dohromady. Těší mě to, ale nechci to zase nějak přeceňovat. Před deseti lety jsem byl docela politicky hodně na dně. V roce 2006 jsem prohrál komunální volby a starostou jsem se pak stal až po tajném hlasování v poměru 12:7. Dostal jsem se nějak z toho dna… Takže ta důvěra je obrovská, potěší, ale zároveň se člověk děsí, že někoho zklame. Čím výš se člověk dostane nahoru, tím tvrdší je pád a já zase spadnout nechci.