Když ministr zruší svou oficiální účast na nějaké velké akci, je to v diplomatickém světě poměrně zásadní věc. Jsou tomu dva měsíce, kdy Martin Bursík takové gesto udělal. „Pořadatelé se rozhodli řešit nedostatek sněhu ve Vesci za cenu porušení zákona o ochraně přírody a krajiny a poničení přírody Jizerských hor. S tím z principu nemohu souhlasit. Těšil jsem se, že uvidím na vlastní oči výkon Lukáše Bauera,“ vysvětlil ministr Martin Bursík svou neúčast na Světových pohárech, která byla oficiální návštěvou.

Ano, jsem rád, že máme ministra, který když vidí sebemenší poškození přírody, tak neváhá oželit cokoliv a přistoupí ke gestu, které je diplomatům vyhrazeno pro případy nutnosti něco morálně odmítnout a veřejně odsoudit.

Jen si nejsem tak úplně jist tím, jestli se jedná o toho samého ministra životního prostředí Martina Bursíka, který novinářům poslal tiskovou zprávu s vysvětlením, že mu v případě vyhlášení chráněného ložiskového území zákon svazuje ruce.

Je mi ho upřímně líto. Když si uvědomím, že svoz sněhu byl pro něj znamenal takové trauma, že sáhl k diplomatickému protestu, tak představa vybudování uranových dolů v kraji Karolíny Světlé, to pro takto citlivého a moudrého ministra musí znamenat vnitřní peklo a každonoční těžké sny.