První termín oficiálního rozhodnutí byl ve středu, ale pro nepřízeň počasí přesunut. Tento týden se také uvolnila část stráně na Ještědu. To vše pro Vás musel být velký stres…

To nepopírám, skutečně všechny tyto okolnosti byly velice stresující, ale já jsem zvyklá odvádět i ve stresu maximální výkon. Stres jsem vnímala, ale neměla jsem strach.

Připustila jste si, že se Světový pohár třeba vůbec neuskuteční?

Bylo by asi zvláštní, kdybych toto riziko nevnímala, ale doposud jsem si nikdy nepřipustila, že by Světový pohár nebyl.

Jak to vypadá s předpovědí meteorologů?

Snad by vše mělo být v pořádku. Počasí je však nevyzpytatelné a neumíme jej ovlivnit. Takovým strašákem skoků na lyžích je například vítr. Ale já jsem skutečně přesvědčená, že vše vyjde, jak má.

Je něco, na co se zde během Světových pohárů těšíte, něco, co Vám udělá obyčejnou lidskou radost?

Tak jistě největší radost budu mít, když se nám podaří úspěšně zvládnout organizaci obou Světových pohárů. Takovou tu radost jen pro sebe budu mít, až bude nasvícený velký můstek. Na to se skutečně těším, protože to bude vypadat skutečně velkolepě.

Ač sama na lyžích běháte a nyní přijedou skokané, je někdo, na koho se těšíte?

Ano, měl by přijet Jarda Sakala a pan Raška. To je člověk, který mě vždy dokáže něčím povzbudit a ráda ho uvidím.

Staráte se o svou malou dceru, bude s Vámi také během Světového poháru?

S dcerou se chci podívat ve čtvrtek na doprovodnou show, která bude v Liberci na náměstí, ale myslím, že bude rozumnější, když zde na Světové poháry nebude. Mám během soutěže tolik povinností, že bych se jí vůbec nemohla věnovat a myslím, že je ještě příliš malá, aby jí bavily skoky na lyžích.