„Neúspěch, ale ne propadák.“ Takhle hodnotil reprezentační trenér Filip Pešán vystoupení národního týmu na mistrovství světa v Rize bezprostředně po čtvrtfinálovém vyřazení. Fanoušci to viděli přímočařeji: turnaj prostě skončil krachem.

Po pátečním návratu do Česka se kouč pokoušel před novináři najít důvody neuspokojivých výsledků i výkonů. Zároveň ale odmítl hlasy, dožadující se jeho rezignace. Pešán (zároveň i svazový šéftrenér) odstupovat nehodlá.

„Určitě mám chuť pokračovat,“ řekl Pešán po příletu do Prahy. „Myslím, že za ten rok jsme s kolegy odvedli kvalitní práci, i když respektuji, že výsledek na mistrovství světa je zklamáním. Ale je fajn mít dlouhodobější koncepci, protože pak se dá odvedená práce hodnotit lépe než po tři čtvrtě roce.“

Úzké kluziště by bylo lepší

A proč tedy mužstvo opět nepřešlo před nástrahy čtvrtfinále? Pešán litoval, že se mu nepovedlo celý turnaj ustálit složení útočných i obranných formací, kritizoval hru v oslabení, neproduktivní koncovku a navíc nepřipravenost na široké kluziště.

„Nechci se na to vymlouvat, jen chci říct, že na malém hřišti v Praze jsme možná působili svěžejším a rychlejším dojmem než na velkém v Rize,“ uvedl trenér. (Mimochodem: zámořské celky Kanady a USA, které jsou nejvíc spjaté s úzkými hřišti, v Rize shodně postoupily do bojů o medaile.)

Zmatky ve složení ofenzivních lajn vzal na sebe. „Kdyby nám ty útoky šlapaly od prvního zápasu, tak bych s nimi nemíchal. Ale nepodařilo se mi najít ideální chemii,“ uznal Pešán.

Vadil mu přehnaný optimismus

Po čtvrtfinále s Finskem byl kritizován za to, že v sestavě opominul některé útočnější hráče v čele s Michaelem Špačkem. „Čtvrtfinálovou sestavu bych určitě neměnil,“ bránil se trenér. Podle něj nemělo časté obměňování sestavy zásadní vliv na výsledky. „Nebyl jsem jediný kouč, který míchal sestavou.“

Pešánovi se příliš nezamlouval optimismus, který zavládl po vydařené přípravě. Řeči o zaručeném útoku na medaili považoval za „mediální masáž“, ke které přispěli i někteří hráči. Třeba Jakub Vrána otevřeně mluvil o tom, že přijel pro zlato.

„To mě trochu zneklidnilo,“ ohlédl se Pešán. Podle něj se pak tým po úvodních dvou porážkách dostal velmi rychle pod tlak. „Hráče jsem nabádal, aby ty odhady moc nevnímali a nepřeceňovali. Opravdu jsme se snažili vstoupit do turnaje maximálně pokorně.“

Pokorně nebo ne, ambiciózní trenér na svém prvním MS v seniorské reprezentaci velkou díru do světa neudělal. Zvládne reparát za rok ve Finsku?