Plekanec zkrátka stavěl dres se lvíčkem na hrudi nade vše. Jenže na rozdíl od Výborného se nejsladší odměny (bohužel) nikdy nedočkal. Má dva bronzy i stříbro. Jen zlato nikdy nezacinkalo.

Seriál DeníkuSeriál DeníkuZdroj: DeníkVůbec poprvé se Tomáš Plekanec představil na mistrovství světa v roce 2006 v Rize. Do Lotyšska dorazil z Montrealu s tehdejším spoluhráčem Janem Bulisem. S cílem pomoct bezejmenné partě, které nikdo nevěřil. Plán vyšel, Češi si přivezli domů stříbro.

Plekanec – v tu dobu už o trochu zkušenější zelenáč – se zaskvěl především v semifinále proti Finsku, při oslabení parádním bekhendem vyrovnal na 1:1 a položil základy k cestě do finále.

Odchovanec kladenského hokeje – namlsaný stříbrem z Rigy – vyrazil na mistrovství světa i v letech 2007, 2008 a 2009. Český výběr však ani na jednom turnaji neuspěl, vždy vypadl ve čtvrtfinále.

Ze zlata se radoval až za další rok. Jenže bez Plekance. Montreal totiž v sezoně 2009/2010 dokráčel až do finále konference play-off NHL, národní povinnosti tak musely stranou. Jaký paradox pro oddaného reprezentanta.

Plekanec, který za Montreal nastupoval předlouhých patnáct sezon, si absenci na zlatém mistrovství v Německu vynahradil v dalších dvou letech. V roce 2011 pomohl vybojovat památný bronz v Bratislavě.

Český šikula během slovenského dobrodružství řádil, v osmi zápasech zapsal deset kanadských bodů. Dvakrát pomohl sestřelit Rusko, utkání se sbornou o bronz je na internetu virálním dodnes (7:4). Plekanec v něm potvrdil medaili gólem do prázdné.

„Lidi byli tehdy po bronzu hodně nadšení. Poznávali nás na ulici, což se mi dřív nikdy nestalo po turnaji v reprezentaci. Říkali, že se na to krásně koukalo, že to byl krásný hokej,“ přiznal Plekanec s tím, že právě tohle byl největší zážitek z Bratislavy.

Trenére, jedu!

Za dalších dvanáct měsíců se Aloisi Hadamczikovi hlásil znovu. A kouč mu nechal našít na dres kapitánské céčko. Plekanec se tak stal jedenáctým kapitánem Česka na mistrovství světa.

Světový šampionát ve Švédsku a Finsku sice byl z pohledu návštěvnosti velkým zklamáním, národnímu týmu to však nevadilo. Vybojoval si další bronz.

O zdařilé výkony mezi tyčemi se dělilo duo Jakubů Kovář a Štěpánek. Češi se ve skupině natrápili na výhru s Norskem, ve čtvrtfinále ale porazili Švédsko 4:3 a hráli znovu do posledního dne.

Sen o zlatu překazili v semifinále Slováci (1:3), v bitvě o třetí místo ale Hadamczikův tým přetlačil Finy a za poslední tři roky získal třetí placku. Plekanec? Znovu se jeho přísun kanadských bodů zastavil na čísle deset. Společně s veteránem Petrem Nedvědem pak jako první pozvedl nad hlavu další trofej pro český hokej.

„Hodně cenná medaile,“ měl jasno po turnaji kapitán Plekanec. „Trošku jiná než v Bratislavě, ale hodně cenná,“ zopakoval.

Marná snaha v Praze

Plekanec se představil ještě na pěti dalších mistrovstvích. Včetně toho domácího (2015), kde Češi brali neoblíbené čtvrté místo. O rok později měl céčko na dresu podruhé, ale medailový sen zastavili Američané.

Naposledy se Plekanec zúčastnil světového šampionátu v Dánsku v roce 2018. Národní tým vypadl v prvním zápase play-off znovu s USA. Počet medailí z reprezentace se tak pro Tomáše už definitivně zastavil na čísle tři.

V NHL Plekanec pokořil magickou hranici tisíc zápasů. Mateřskému Kladnu dvakrát pomohl k návratu do extraligy, naposledy před měsícem. A v dresu Rytířů bude pokračovat i v další sezoně.

„Zdraví mi slouží, motivaci a cíl mám pořád. Takže končit ještě nechci,“ vzkázal nedávno fanouškům Plekanec, jeden z nejoddanějších reprezentantů českého hokeje.